Soutěživost hráčů

[Sindri]

Abychom mohli s čistým svědomím pokračovat, Frigg příspěvky z onoho otázkového vlákna vyjmula a přesunula sem, do nového vlákna. Píšu my, protože i když jsem to původně neměl v úmyslu, min. jedním příspěvkem se též připojím.

I když možná některé tvé věty mohou znít leckomu absurdně, tak proč ne. Určitě je fajn nabídnout i druhý pohled na věc a plno toho, co jsi k tomuto tématu popsal, dává smysl, ale ani mně osobně tato logika do skutečnosti nezapadá. Pojďme na to tvým způsobem, ale z jiného konce. Každý rozumný člověk chce v něčem uspět, zejména pak se někde prosadit. Buď se tedy prosadíš tam, kde chceš, nebo se prosadíš tam, kde můžeš. Pomiňme nyní prosím ten případ, že daná osoba si své místo zatím nikde nenašla. Pokud není tato či jiná hra právě něčím cílem se prosadit, proč by měl dotyčný chtít být soutěživý? Jen proto, že MOŽNÁ sám sebe odmění lepší pozicí ve hře (se kterou bude hlavně spokojen)? Jednou tě to zcela jistě přestane bavit a nezbude ti nic. Proč by tedy měl hráč vydávat více energie a času, než kolik sám od sebe chce, za něco, čeho možná ani nedosáhne, když nemusí hrát nijak soutěživě (a tedy se vším, co k tomu náleží - více času, více přemýšlení) a přesto dostane to, co od hry chce... odpočinek, povídání s lidmi. V dnešní hektické době má pro velmi mnoho lidí cenu zlata možnost si jakýmkoli způsobem odpočinout, odreagovat se. Započti k tomu také výrazný faktor Elvenaru - mírumilovnost. Pohonem soutěživosti je ve hrách z takových nejméně 80% pouze jejich agresivní a akční spád, který vás nutí chtít být lepší než soupeř (musíte být, jestli nechcete o vše přijít), tzn. i zde je soutěživost dle mého spíše vedlejší produkt. Těch lidí, kteří potřebují být nejlepší, moc není.

Nelze posuzovat „lajdácký“ přístup ke hře s přístupem vůči skutečným problémům, skutečným výzvám reálného života. Tato porovnání by byla na stejné úrovni pouze tehdy, když by byly oba světy zcela oddělené - buď bys existoval jen virtuálně (pak by pro tebe byl problém ve virtuálním světě opravdu vážný jako pro někoho ten jeho v reálném světě), anebo pouze reálně. Jedno ale pouze doplňuje to druhé, není to jedno a totéž, z toho důvodu se byť takové porovnání na první pohled jeví jako mající smysl, tak ve skutečnosti příliš neplatí. To ti říkám, resp. píšu, jako někdo, kdo s takříkajíc profesionálním má určitou zkušenost. A mohu prohlásit, že mít ke hře takový přístup jako ty, není podle mě zlé. Nemálo lidí by si tím „profesionálním hraním“ dokonce i mělo projít. Sice na tom promarníš nespočet chvil, ale časem si začneš o to více vážit těch zbývajících. Je ale nutné se z toho věčného koloběhu soutěžení nejprve vytrhnout ovšemže.

 

[DeletedUser34]

no možno je aj jedna z možnosti sa z niekym povadit a potom je hned motyvacia byt lepšiv rebričku ako on
ale to je len sranda

 

[nataly111]

Můj přístup ke hře se od začátku registrace mění, začala jsem s tím že se mi hra zalíbila, ta domečky a elfíci pro které jsem se rozhodla. Když přišlo do hry společenství, naučila jsem se spolupracovat a makat víc než předtím, bylo to odměněno skvělou patičkou lidí
Od fáze hra je pěkná, zítra se zase vrátím možná, jsem přešla ke strategii boje o lepší místo v žebříčku a tady se ukázalo důležitost společenství, byli totiž momenty, kdy jsem to vzdávala, kdy jsem si říkala dál se prostě nedostanu
A tady se ukázal jeden ze smyslů společenství, nejen že mě povzbudili, ale i poradili a pomohli mi dostat se dál
to bylo v době kdy jsem byla tak na 25 místě, teď jsem na 3.místě a jsem na to hrdá
Hra mě naprosto pohltila a baví mě moooooc
Teď jsem tedy na 3.místě a chci dobyt 2.místo a co bude dál se uvidí
Celá strategie je o soutěživosti, motivaci, pomoci druhým a povzbudit je
Ale jinak je to jen hra a když mě před sebe andílek nepustí, svět se nezboří (i když možná jo)
Pro všechny, kteří už hrají nebo teprve začali, vzdávat něco na začátku vás nikam nedostane
A ty chyby co se tu ukažou? No co i vývojáři téhle hry jsou jen lidičky, co mají svůj život a tohle je pro ně jen malí unik z reality.
Nesouhlasíte, nevadí tak to vidím já

 

[GoldAngelcz]

Ale jinak je to jen hra a když mě před sebe andílek nepustí, svět se nezboří (i když možná jo)

přece tě nenechám zbořit Ale pustím, minimálně na chvilku určitě jo. Nic jinýho mi nezbude, až klikneš další rozšíření prken Ale máš to zajímavý, jsem zvědav jak se vypořádáš s vílami Ale to je teď mimo téma Zase bych se rozkecal všude... Já rozhodně parťáka na přeskakování uvítám, když woody mi zdrhla aspoň to bude napínavější

 

[nataly111]

No napínaví to bude, čekám na víli a pak se uvidí co vymyslím
ale jinak ty prkenka jen tak nebudou, došli sice lidi ale nápady mám, jen je realizovat

 

[Ethariel]

Hele Mirael Archer. Věc se má takhle : Dělám od pondělí do pátku od sedmi do půl čtvrtý a často i přesčasy. Někdy se stává, že taháme i víkendy. Fakt si myslíš, že budu obětovat svůj čas nějaké hře, jen proto abych byl o 100 pozic výše?
Nečetl jsem tu vaši polemiku a popravdě tu slohovku ani číst nebudu. Je to ztráta času a mám jiné priority. Teď by zlý jazykové mohli argumentovat, že nač to tedy hraji, když nechci něčeho dosáhnout? Jednoduchá odpověď. Pro potěšení ze hry samotné. A to že se to někomu nelíbí, mi žíly netrhá a myslím že nikomu z Nás Pohodových hráčů (když už tak rád dělíš do skupin a škatulek). Kdyby jsme tu nebyli my, tak na celém servru hraje 50 řebříčku-chtivých a hra by šla do kytek.
Hele neříkám že soutěživost je špatná, ale obviňovat ostatní za to, že nesoutěží je pokrytecké. Just think 'bout it.
Děkuji.

 

[CherryFlower]

Já tu hru beru spíš jako výzvu, jestli dokážu uspořádat městečko tak, aby fungovalo, a zároveň ještě vypadalo hezky. Vystoupala jsem až do první 100, ale protože jsem si nehodlala zaneřádit město trpasličími stavbami, které se mi k elfům nehodily, začala jsem zase pomalu klesat. Uvidím kam se to pohne s vílami Jinak na této hře oceňuji, že hrát můžu, ale nemusím, když se k počítači nedostanu, nepřijdu o žádné eventy, nikdo mi nevyplení město. Soutěživost je fajn, ale reálný život má přednost.

 

[Zharthuru]

Taky k tomu něco napíšu . Můj cíl je poučit se , chci si dodělat výzkum a pak se ohlédnout zpět , žebříček neřeším i když si všímám sousedů kteří odpadnou většinou mezi sedmým a šestým tisícem . Hranici občas překonám a druhý den koukám že jsem zase mezi . Konkrétně tuto hru hraji proto , že jsou dobré pro logické myšlení , které mne začíná bavit . Na matematice je krásné že když něco nechápete , uděláte si vzoreček a pak to už chápete Také se chci poučit především proto abych nekonkuroval nějaké hře . Příběh této hry mne ale vůbec nezaujal tak že děkuji za vaše názory které jste ventilovali na mých návrzích . Někdo možná napíše , že tuto hru vlastně vykrádám , ale já opravdu nevím co bych v této hře mohl nazvat originálním .

 

[DeletedUser1532]

Abychom mohli s čistým svědomím pokračovat, Frigg příspěvky z onoho otázkového vlákna vyjmula a přesunula sem, do nového vlákna. Píšu my, protože i když jsem to původně neměl v úmyslu, min. jedním příspěvkem se též připojím.

I když možná některé tvé věty mohou znít leckomu absurdně, tak proč ne. Určitě je fajn nabídnout i druhý pohled na věc a plno toho, co jsi k tomuto tématu popsal, dává smysl, ale ani mně osobně tato logika do skutečnosti nezapadá. Pojďme na to tvým způsobem, ale z jiného konce. Každý rozumný člověk chce v něčem uspět, zejména pak se někde prosadit. Buď se tedy prosadíš tam, kde chceš, nebo se prosadíš tam, kde můžeš. Pomiňme nyní prosím ten případ, že daná osoba si své místo zatím nikde nenašla. Pokud není tato či jiná hra právě něčím cílem se prosadit, proč by měl dotyčný chtít být soutěživý? Jen proto, že MOŽNÁ sám sebe odmění lepší pozicí ve hře (se kterou bude hlavně spokojen)? Jednou tě to zcela jistě přestane bavit a nezbude ti nic. Proč by tedy měl hráč vydávat více energie a času, než kolik sám od sebe chce, za něco, čeho možná ani nedosáhne, když nemusí hrát nijak soutěživě (a tedy se vším, co k tomu náleží - více času, více přemýšlení) a přesto dostane to, co od hry chce... odpočinek, povídání s lidmi. V dnešní hektické době má pro velmi mnoho lidí cenu zlata možnost si jakýmkoli způsobem odpočinout, odreagovat se. Započti k tomu také výrazný faktor Elvenaru - mírumilovnost. Pohonem soutěživosti je ve hrách z takových nejméně 80% pouze jejich agresivní a akční spád, který vás nutí chtít být lepší než soupeř (musíte být, jestli nechcete o vše přijít), tzn. i zde je soutěživost dle mého spíše vedlejší produkt. Těch lidí, kteří potřebují být nejlepší, moc není.

Nelze posuzovat „lajdácký“ přístup ke hře s přístupem vůči skutečným problémům, skutečným výzvám reálného života. Tato porovnání by byla na stejné úrovni pouze tehdy, když by byly oba světy zcela oddělené - buď bys existoval jen virtuálně (pak by pro tebe byl problém ve virtuálním světě opravdu vážný jako pro někoho ten jeho v reálném světě), anebo pouze reálně. Jedno ale pouze doplňuje to druhé, není to jedno a totéž, z toho důvodu se byť takové porovnání na první pohled jeví jako mající smysl, tak ve skutečnosti příliš neplatí. To ti říkám, resp. píšu, jako někdo, kdo s takříkajíc profesionálním má určitou zkušenost. A mohu prohlásit, že mít ke hře takový přístup jako ty, není podle mě zlé. Nemálo lidí by si tím „profesionálním hraním“ dokonce i mělo projít. Sice na tom promarníš nespočet chvil, ale časem si začneš o to více vážit těch zbývajících. Je ale nutné se z toho věčného koloběhu soutěžení nejprve vytrhnout ovšemže.

Děkuji za příspěvek, ale mě opravdu nezajímá přednostně, co si myslíš o mě osobně, přijímám jen ty Tvé obecné názory na skutečnost, že je něco a nějak na herních serverech objektivně. Bez problému se na tom shodneme a není potřeba nic z toho ani dále diskutovat. V žádném případě nikde nenajdeš závěr k tomu, jaký by podle mě měl kdokoli být.

Elvenar je opravdu velice dobrá hra po stránce grafické i dějové, pro mě je zajímavá skutečnost, že přibližně 30-40% nově příchozích se nikam dál ani nevydá, přičemž hrubě nadpoloviční většina lidí hru ani pořádně nerozehraje (než ji opustí). Sledovat to mohu na svých rozsáhlých územích ve známých částech světa. Rozumím syndromu vyhoření, který může postihnout kohokoli při delším zájmu o pořád to samé, Elvenar ale není v žádném případě Travianem, ani Divokými kmeny, ani FoE. Jeho příběh je rozehrán na mnohem delší dobu a letos (2016) v žádném případě konce nedohlédneme. A tipl bych si, že ani VIII. kapitola nebude tou poslední.

Takže proč ta fluktuace? Když je zde prokazatelně nejvíce lidí dospělých, zkušených, prakticky výhradně ve středním věku a tipl bych si, že zde bude i převaha žen nad muži.

A mezi námi, rozumím i tomu rozdílu v přístupu ke hře, dokonale individuálnímu, jako jsme individua my všichni. Dosavadní diskuze vypovídá dokonale. Nevylučuji ani to, že si odsud někdo i něco odnese.

Nikoho nesoudím a už vůbec za cokoli neodsuzuji (viz výše), takže ani Ty jsi mi příliš neporozuměl, rád bych znal pro začátek odpověď na otázku s kterým přístupem má hráč větší šanci hru vůbec dohrát, řekněme úspěšně dohrát.

Mám samozřejmě svoji teorii a pokud bude zájem, budu s lidmi dále diskutovat, dokud si otázky nebudu schopen zodpovědět.

 

[DeletedUser1532]

Můj přístup ke hře se od začátku registrace mění, začala jsem s tím že se mi hra zalíbila, ta domečky a elfíci pro které jsem se rozhodla. Když přišlo do hry společenství, naučila jsem se spolupracovat a makat víc než předtím, bylo to odměněno skvělou patičkou lidí
Od fáze hra je pěkná, zítra se zase vrátím možná, jsem přešla ke strategii boje o lepší místo v žebříčku a tady se ukázalo důležitost společenství, byli totiž momenty, kdy jsem to vzdávala, kdy jsem si říkala dál se prostě nedostanu
A tady se ukázal jeden ze smyslů společenství, nejen že mě povzbudili, ale i poradili a pomohli mi dostat se dál
to bylo v době kdy jsem byla tak na 25 místě, teď jsem na 3.místě a jsem na to hrdá
Hra mě naprosto pohltila a baví mě moooooc
Teď jsem tedy na 3.místě a chci dobyt 2.místo a co bude dál se uvidí
Celá strategie je o soutěživosti, motivaci, pomoci druhým a povzbudit je
Ale jinak je to jen hra a když mě před sebe andílek nepustí, svět se nezboří (i když možná jo)
Pro všechny, kteří už hrají nebo teprve začali, vzdávat něco na začátku vás nikam nedostane
A ty chyby co se tu ukažou? No co i vývojáři téhle hry jsou jen lidičky, co mají svůj život a tohle je pro ně jen malí unik z reality.
Nesouhlasíte, nevadí tak to vidím já

Tebe Nataly sleduji samozřejmě už pradávno, dokonce dávno předtím, než ses kolem mě přehnala na absolutní čelo světa. To co píšeš je prakticky dokonalým potvrzením jednoho ze dvou extrémů v této hře.

Myslím, že máš aktuálně více důvodů hru plně hrát a dostat se až na její konec-zvonec. Souvisí to především s motivací, samozřejmě. A taky s týmovým zázemím, stabilitou herního okolí.

Pokud se mohu zeptat, je něco, co by Tě teoreticky mohlo ze hry vyhnat, s výjimkou reálného světa?

 

[DeletedUser254]

Nikdo ti nerozumí, nikdo tě nechápe, nemáš problém z hráči kteří nesdílí tvé nadšení do žebříčků, nechceš chápat důvody ostatních.
Já zase nerozumím tvému psychologickému psaní na 50 a více řádků, které mě jako laikovi (netuším co se přesně snažíš říct) vůbec nedává smysl.

Každopádně pokud ti jde o žebříček, tak si jdi za svým a nepiš tady takové nesmysly že to hrajou lidi se "syndromem vyhoření" a nebo bláboly typu "nezajímá mě tvůj názor".
Proč teda píšeš to co píšeš a potom když na to někdo zareaguje napíšeš takovej nesmysl že to není k tématu ?
Jestli máš problém, navštiv lékaře.

 

[DeletedUser1532]

Já tu hru beru spíš jako výzvu, jestli dokážu uspořádat městečko tak, aby fungovalo, a zároveň ještě vypadalo hezky. Vystoupala jsem až do první 100, ale protože jsem si nehodlala zaneřádit město trpasličími stavbami, které se mi k elfům nehodily, začala jsem zase pomalu klesat. Uvidím kam se to pohne s vílami Jinak na této hře oceňuji, že hrát můžu, ale nemusím, když se k počítači nedostanu, nepřijdu o žádné eventy, nikdo mi nevyplení město. Soutěživost je fajn, ale reálný život má přednost.

Ahoj, děkuji Ti za názor. Tuto hru si opravdu může hrát každý po svém, tohle nikdy ani na moment na tomto diskuzním vláknu nebude zpochybněno. Obávám se ale, že vynechat Trpaslíky možné je, ale bez nich cesta k Vílám a též další putování dějem hry může postrádat plnou logiku.

Přiznám se Ti, že pokud to jen trošku půjde, tak já naopak zkusím Trpaslíky a Víly nějak spřátelit a nechám je žít ve svém městě vedle sebe.

Pokud mohu dotaz, myslíš si, že hru dohraješ až do konce, pokud tomu v reálném životě nebude nic bránit?

 

[DeletedUser76]

když woody mi zdrhla

woody Ti nezdrhla .
Pravda je taková, že Woody je soutěživá ve hře , což znamená, že když hraji byť třeba jen karty chci vyhrát,což je pro mne zcela normální jev.
Nesetkala jsem se s nikým kdo by šel hrát cokoliv, kulečník, karty, kostky a chtěl prohrát nebo to jen tak šolichat...
S takovým soupeřem by mne hra nebavila a ani bych si nevychutnala vítězství.
A vzhledem k tomu že se znám a moc dobře o sobě vím z Forge of Empire (kde jsem hrdě obstála a dobyla vše co dobýt chtěla s vítěznými poháry a když bylo dosaženo vítězství hru ukončila) jsem odešla právě skrze ten čas. Protože vítězství tě stojí čas, čím více času hře věnuješ tím rychleji postupuješ a nic jiného neděláš než hraješ a sedíš u počítače.
Ke hře přistupuji tak, že buď hraji poctivě a s plným nasazením a pak si odnesu vítězství a nebo nehraji...
Každý z nás má priority a mou prioritou je život , život žít , ne šolichat, jen tak se plácat ale žít a vdechovat plnými doušky.
Je jedno zda zrovna čtu knihu, nebo jezdím na kole nebo běhám nebo si hraji s dětmi nebo maluji nebo poslouchám muziku nebo pracuji ,jde o to když něco dělám dělat to plně všemi smysly , dělat to s radostí vychutnat si to. Vždy dělám věci tak abych z toho měla dobrý pocit, radost naplnění.
Tohle zřejmě bude znít vám divně , ale všichni jste pro mne soupeři a soupeře masíruji, neslyším ,nevidím, válcuji, jedu si pro umístění top 3.
Forge jsem hrála pomalu čtyry roky , když se zamyslíte je to pěkně dlouhá doba , pro mne dostačující k tomu abych poznala tento svět.
Své vítězství jsem dosáhla i zde byla jsem jeden čas druhá jeden čas třetí,mezi prvními co měli hotový celý výzkum. A původně jsem chtěla tento svět her opustit a taky opustila,vše prodala . Věnovat čas něčemu novému nepoznanému ...
Jenže , na mé cestě poznáním jsem se stala jakousi ikonou pro určité hráče a ty psali dopisy,musím říci,že moc krásné dopisy. Nikdy jsem netušila,že má přítomnost zde ,můj nick pro určité hráče může mít natolik velký vliv v jejich osobním životě a ve hře . Že od toho se bude vyvíjet jejich další postup, že někteří pociťují smutek a to mi lhostejné není ,takže jsem se vyloženě vrátila skrze hráče, ne pro hru samotnou či hraní.
A jelikož jsem opět ve hře, tak opět válcuji a masíruji a chci vyhrát .
Anděli byla jsem dost silně za 1000 a jsem 318 jak vidíš jedu ,opět ti budu dýchat na záda
Hra je hra, hloubku v ní nehledám.
Pokud to dotyčného zajímá (zde mám na mysli toho kdo rozpoutal tuto diskuzi) v reále razím indickou filozofii, neprahnu po titulech, prvenství,materiálních statcích jedu si ve svém tempu a dělám vše tak aby mne to uspokojovalo ,lépe řečeno mé srdce uspokojovalo...
Píši za sebe ne za kmen nebo náš spolek,netlačím na hráče , každý může si hrát dle svého uvážení,takže žebříček spolku není pro mne tak důležitý a motivační na rozdíl od žebříčku hráčů ten ano a raduji se z každého postupu vpřed v něm .

 

[GoldAngelcz]

Anděli byla jsem dost silně za 1000 a jsem 318 jak vidíš jedu ,opět ti budu dýchat na záda

já vím, já vím... už vařím kafe

 

[nataly111]

Pokud se mohu zeptat, je něco, co by Tě teoreticky mohlo ze hry vyhnat, s výjimkou reálného světa?


Reálný svět je o něčem jiném o tom se přít nebudu
Tohle je moje krásné odreagování od starostí realného života
Nemůžu mluvit o tom, co se stane v budoucnosti, to neví nikdo z nás. Kdyby se stalo že zítra na vždy vypadnu, nechyběla bych tu nikomu, protože přijde zase někdo jiný kdo bude alespon, zpoloviny nadšený z téhle hry jako já. V tuhle chvíli není nic co by mě mohlo z téhle hry vyhnat (alespoň já nevím o ničem)
Leda že by mě vyhodili a to nevím proč by dělali
Já chápu hráče co to chtějí jen zkusit a taky naprosto chápu Ethariela a souhlsím s tím co píše, je to jeho čas a on si rozhodne kolik času tomu věnuje, tak jako já nebo kdokoliv jiný

 

[CherryFlower]

@Mirael Archer co je konec této hry? Budu hrát, dokud mě to bude bavit, k tomu hry přece jsou. Ano, snažím se postupovat kupředu, ale ne za každou cenu. Mám svůj reálný život, rodinu, firmu. Naštěstí tato hra není až tak náročná na čas, když pominu motivace sousedů a spoluhráčů

 

[DeletedUser1532]

Taky k tomu něco napíšu . Můj cíl je poučit se , chci si dodělat výzkum a pak se ohlédnout zpět , žebříček neřeším i když si všímám sousedů kteří odpadnou většinou mezi sedmým a šestým tisícem . Hranici občas překonám a druhý den koukám že jsem zase mezi . Konkrétně tuto hru hraji proto , že jsou dobré pro logické myšlení , které mne začíná bavit . Na matematice je krásné že když něco nechápete , uděláte si vzoreček a pak to už chápete Také se chci poučit především proto abych nekonkuroval nějaké hře . Příběh této hry mne ale vůbec nezaujal tak že děkuji za vaše názory které jste ventilovali na mých návrzích . Někdo možná napíše , že tuto hru vlastně vykrádám , ale já opravdu nevím co bych v této hře mohl nazvat originálním .

Ahoj, děkuji Ti za názor.

Neshodneme se asi v tom, že by Elvenar nebyl originální a docela slušně dlouhodobě hratelný. Dodám dále, že nepostrádá ani jisté napětí v tom, co bude vlastně následovat (když je patrné, že zatím jeho konec ještě asi nemají hotový ani jeho tvůrci) v budoucnu. Má logiku, dokonce je velmi racionální v rozložení práce - efekt. Podle mě zase tolik slabin nemá, ale můžeme o tom klidně diskutovat více do hloubky.

Pokud mohu otázku, proč podle Tebe lidé ze hry odcházejí v té fázi, kterou jsi popsal, tedy po rozehrání hry kolem 5-6k bodů, když to stálo jistě nějakou práci a čas a dá se říci, že už většinou pochopili o co ve hře jde a půjde v budoucnu?

 

[DeletedUser1532]

@Mirael Archer co je konec této hry? Budu hrát, dokud mě to bude bavit, k tomu hry přece jsou. Ano, snažím se postupovat kupředu, ale ne za každou cenu. Mám svůj reálný život, rodinu, firmu. Naštěstí tato hra není až tak náročná na čas, když pominu motivace sousedů a spoluhráčů

Na všem se shodneme.

Jenže tato hra je časově tím náročnější, čím dál jsme postoupili. Umíš si představit skoro 200 motivací (sousedi i spol.) každý den? A rovnou též dodám, že to přinese majlant peněz, které se prakticky obratem ruky dají utratit (aktuálně do dneška klidně přes 4M za průzkum jediné provincie). Není nezbytné to udělat, ale jak ty peníze, tak ten posun ve hře jsou prostě k dispozici. Stačí to jen udělat...

Udělala bys to pravidelně pro viditelný posun v rámci společenství i žebříčku?

 

[nataly111]

O pracovitosti, trochu přemýšlení a logice a jasně že i času
Konkrétně pokud se mi budova dodělá 12.45 ale já se k počítači dostavím, až večer tak jistě strácím náskok, třeba jen o malinko, to je ta kouzelná matematika, jak tu někdo zmínil
Je to o tom, že ne každý tomu chce, nebo může dát maximum, a je jedno jaký má důvod

 

[Lukula]

Mirael Archer, nějak pořád nerozumím tomu, o co ti vlastně v tomto vláknu jde... Proč je tak důležité rozebírat, jací lidé hru hrají, jaké je k tomu vedou důvody, proč odcházejí, co je vede k odchodu etc., etc. ? Proč rozdělovat hráče na více aktivní a méně aktivní? Proč srovnávat realitu s virtuálnem? Asi mi tu něco nedochází. Zatím mám ale pocit, jakoby to byl nějaký průzkum. Ale za jakým účelem?
Přitom je zcela jasné, že hru hrají dva typy hráčů (protože to hra umožňuje):
1. Ti, co jsou rádi na prvních stupních žebříčku - ti se dělí na pracovité typy, kteří do hry nepustí ani korunu a na ty, kteří svými finančními příspěvky dotují vývojáře a na nichž (přiznejme si to) závisí budoucnost hry. A ti moc pracovití být nemusí (ve hře).
2. Ti, kteří hrají jen pro radost ze hry samotné (relax, zábava, noví přátelé atd.)

Na tvé otázky:
Co mě přinutí hru opustit?
Dokud tato hra bude především budovatelskou strategií vyžadující pouze několikaminutovou aktivitu každý den, tak jen zánik samotné hry (vyjma důvodů v reálném životě).
Je tato hra o pracovitosti?
Ne nutně. Pokud netoužíš být vpředu. A spousta hráčů netouží. Víc není potřeba to rozvádět.
Proč hráči odcházejí ještě než hru pořádně rozehrají?
Důvodů je spousta. Internetových prohlížečových her je v dnešní době mraky. Existuje mnoho typů takových her, od bojových strategií až po ty budovatelské. Každá hra má něco do sebe a každá má své hráče. V takové záplavě her se člověk těžko orientuje. Není nic lepšího, než se zaregistrovat a hru vyzkoušet. Pokud mně nezaujme, končím. Vždycky mám na výběr. Nemusí to být nutně tím, že hra má chyby. Každá nějaké má...

Nač nad tím vším polemizovat a řešit to? Copak musí být vždy odpovědi složité? Mě osobně to ani nezajímá, proč tohle nebo tamto. Prostě hraju, protože mě hra baví. Nepotřebuju víc důvodů. To že nebaví někoho jiného mě taky nezajímá. Někdo hraje rád šachy, někdo zase Človeče nezlob se. A taky nerozebírám důvody, proč zrovna nehraje šachy.

Co se týče tvého přístupu k ostatním příspěvkům - zatím působí jako provokace. Každý máme na něco názor. Já ti neberu tvůj, ikdyž také příliš nerozumím, kam tím vším míříš. Ale to přece neznamená, že budu psát "nikoho nezajímá tvůj názor". Možná se budeš divit, ale mně třeba jeho názor zajímá. Takže chceš-li být přesnější, tak aspoň napiš pravdu a neschovávej ho za ostatní. Měl bys napsat, že tebe ten názor nezajímá....