Představení Norquis : malý velký muž

[Sindri]

Je super vidět, že něčí představení žije i nadále a má i hlubší smysl... prezentovat se i jinak, než jen jménem, městem a zálibami. Paráda! Patřím mezi tvé čtenáře.

 

[DeletedUser34]

no nesklamem ťa vívojári mysleli aj na teba a v trpasličej dobe bude hodspoda ale že naozaj krásna tak a budeš mať miesto na krásne rande inak naozaj skvele sa čítajú tvoje príspevky prajem ostré pero a veľa fantázie do ďalšej tvorby

 

[DeletedUser87]

och, miluju počtení, který probouzí v mysli spící čertíky

 

[DeletedUser254]

no nesklamem ťa vívojári mysleli aj na teba a v trpasličej dobe bude hodspoda ale že naozaj krásna tak a budeš mať miesto na krásne rande inak naozaj skvele sa čítajú tvoje príspevky prajem ostré pero a veľa fantázie do ďalšej tvorby Zobrazit přílohu uživatele 153

Slza radosti stéká mi po tváři.
Rande je domluvený na Pátek, tak snad to nějak stihnu.

** *** ** *** ** *** ** *** ** *** ** *** ** *** ** *** **​

Po několika prosbách jsem se rozhodl že se s vámi podělím o jeden můj životní okamžik.

.​

 

[DeletedUser254]

Jak jsem se seznámil z moji první velkou láskou.
Aneb veselý příběh z nemocnice.

Díl první
​

Bylo mi 21 let, když jsme z pár kamarádama navštívily menší akcičku. Určitě to znáte 200 lidí, všude plno všeho a spousta nových seznámení. Kolem 1 hodiny po půlnoci bylo domluveno že pokud budeme chtít tak nás jeden kamarád ( kterého já jsem až tak neznal ) vezme domů.
No proč ne, jeden ocení jízdu zadarmiko hlavně v momentě kdy to má domů asi 15 KM.
Netvrdím že hloupější nápad jsem v životě nedostal, ono si stačí vzpomenout na pád do skleníku ze 2 patra domku, kde jsem pobýval u jedné slečny a nějak jsem neočekával že se vrátí rodiče, kteří podle oné dívky měly být pryč celou noc. Sranda byla v tom že jsem proletěl skleníkem a otec té dívky mě ještě vezl do nemocnice kde mi ze zad a rukou vytahovaly asi milion střepů. Cestou jsme "hodily" řeč a od té doby bych se k té holce neodvážil přiblížit ani na 50 metrů ( facek jsem později schytal pár ještě doma, když tatík zjistil že jsem nebyl u babči ale úplně někde jinde )
No ale vraťme se k jízdě z akce.
Vlastně si to moc nevybavuju protože jsem byl později dost v šoku a podle několika odborníků jsou mé vzpomínky vlastně jen mozková interpretace pozdějšího vyprávění několika očitých osvědků.
Takže se to stalo asi takhlenc.
Normálně jedem po cestě a najednou už nejedeme ale kutálíme se po nějakém poli, kam nás vytlačil opilý řidič kamionu.
Rychlost našeho auta - cca 130 km/h ( policejní spis )
Rychlost kamionu - cca 180 km/h ( policejní spis )
Už ze samotných rychlostí je jasné že to nedopadlo zrovna nejlíp.
Kamion do nás najel z boku mírně ze zadu a nadzvedl celé auto do vzduchu a poté ho natlačil do škarpy, kde samozřejmě auto udělalo kotrmelec. No OK určitě si říkáte že zas taková hrůza to být nemohla, protože rychlost kamionu byla jen o kousek vyšší než naše takže nás jen šťouchl mimo silnici.
AHA omyl.
Kamion se totiž nárazem stočil naším směrem a z té škarpy nás úplně normálně vyšprtnul ven a to všechno se dělo při neklesání rychlosti kamoinu.
Už jistě tušíte že taková tlačenice má jasného výtěze kterým je kamion. Problém byl částečně v tom že kamion nebrzdil a částečně v tom že se auto začalo kutálet.
Je zvláštní jak se někdy věci zamotají když jde o něco důležitého a vy to neuděláte aby se nakonec zjistilo že to byla ta nejlepší věc co se vám mohla stát. V mém případě to byly bezpečnostní pásy. Kdybych je měl zapnuté, už tady nejsem, protože na místě kde jsem seděl se auto zmenšilo na pouhých 25 cm, což teda není zrovna moc místa na člověka + se taky docela snížila střecha, takže by mě to z největší pravděpodobností rozmačkalo. No nejsem si jistý jestli tahle zpráva byla zrovna pozitivní ale nejsem odborník na prostory, takže se nebudu hádat.
A co že se se mnou stalo že jsem nebyl v autě ? Inu při jednom z přemetů auta, se utrhly dveře, kterých jsem se držel. Při mé smůle to bylo zrovna v momentě kdy bylo auto na sestupné dráze, takže jsem sice z těma utrhlýma dveřma udělal krásný oblouk, ale rovnou do dráhy kutálející ho se auta.
Asi nemusím říkat že když se přes vás převalí SUV tak to musí bolet, ale to já nevím protože si to nepamatuju.
Klika velká jak od kostelních dveří byla v tom že kamion už mírně odbočil a mou maličkost minul. Prej o pár centimetrů, ale minul a to se počítá jako velké plus. Svědci tvrdí že jsem se plazil k autu.
Čert ví proč, ale když mě zbíraly ze země prej jsem chtěl i odejít po svých ale nějak mi to nedovolovaly zlomené nohy. Zvláštní bylo i to, že jsem prý normálně komunikoval a zkolaboval jsem až po několika minutách. Kolik váží SUV nevím ( odhad cca 2 tuny ) ale určitě není dobré s ním kutálet a nebo přejíždět lidi, protože je jasné že auto vyhraje na celé čáře. Polámané jsem měl prakticky všechno na co si v těle dokážete vzpomenout, včetně propíchnutých orgánů.

Když bůh vytvářel člověka, udělal několik chyb, protože třeba takové žebra jsou umístěny dost nešikovně a stačí menší šťouchanec a už vám propichují plíce, ledviny a jiné orgány. Taky jsou paradoxně dost křehké, takže se snadno lámou. Všechny.

Letecká radarová kontrola hlásila krátký výskyt nízkoletícího neznámého oběktu. Místní blázni hned vyrukovaly z teoriemi. UFO. Útok Ruska. Útok USA. Meteorit. Pád satelitu ( tajného ) Všichni zapálení konspirační teoretici se sjížděly z dalekého okolí a zkoumaly celou oblast. Našli jen nějaké trosky, které byly později identifikovány jako zbytky SUV ( dochované foto auta umístěné do provizorního prostoru stodoly )
Brázda po údajném dopadu meteoritu byla taky později označena jako neprůkazná a až mnohem později vyšlo najevo že to nebyla brázda po dopadu meteoritu ale udělaly ji obě auta.
Farmář kterému patřilo pole se vyjádřil že z nás žádní zemědělci nikdy nebudou, protože do takové ornice by se nedalo zasadit vůbec nic a jediné na co by šla použít je jako pohřebiště pro hady.

No tak tedy to bylo asi tak vše z nehody.

Konec prvního dílu
​

Je to kapku delší a ještě nemám konec, takže vydržte.

Na co se můžete těšit ve druhém díle ?
Na několik zajímavostí, na porodnici, první pusu, vyděšeného veterináře a ještě pár informací.

 

[DeletedUser34]

ješkovi voči normalne sa mi stoho pribehu chlpi zježili na vedla sediacom psovi
ale precital som to na 4 nádich no už sa tešim na druhý diel je to úžasne pútavo napísané bože ty si asi spisovaťel ale naozaj je to skvele honem piš druhý diel kym su čtenář i zaujati toto bude druhý besceler ako herry potter sa teším hrozne moc

 

[DeletedUser180]

-------------------
Očekával sem že to bude červená knihovna plná romantiky a zatím to vypadá na drama.
Jsem zvědavej jak do děje zapadne ten veterinář.

Na co se můžete těšit ve druhém díle ?
Na několik zajímavostí, na porodnici, první pusu, vyděšeného veterináře a ještě pár informací.

To je jako když sme byly v kině na Pán prstenů : společenstvo prstenu, a v závěru dávaly trailer na Pán prstenů : dvě věže. Tehdy sem byl na infarkt že budu muset čekat na druhý díl skoro rok.

 

[DeletedUser34]

no dúfam ze tu nebudeme čakat tak dlho a ze to nebude rk lebo tu aj tie zjezene chlpi mojho hafana vypadaju

 

[DeletedUser446]

Ahoj, Norquis, nechceš si tady někde ve zvláštní sekci založit svůj blog a tam psát ?
Ať Tvé výtvory mají čtenáři pohromadě.
Velice dobře se čteš. )

 

[DeletedUser254]

Jak jsem se seznámil z moji první velkou láskou.
Aneb veselý příběh z nemocnice.

Díl druhý​

Pokračovalo to stejně zajímavě, protože to samozřejmně nebylo celé.
Jeli kolem zrovna nějací dělníci kteří to celé viděli a tak pomoc dorazila prakticky okamžitě ( za což jsem jim poděkoval asi 25 000 000 krát )
Vyskákaly z auta a hned se začaly záchranné práce, které spočívaly v tom že vytrhaly desky z blízkého plotku a zafixovaly mě celého do stabilizační polohy. Naložily mě ( samozřejmě že i ostatní účastníky nehody ) do aut, které se mezitím také připojily do záchranných prací a rychle do nejbližšší mastičkárny. Mě vezly vzadu v dodávce, ve které už se nenacházelo žádné nářadí které by mi mohlo ublížit ještě víc ( prostě ho vyházely ven aby udělaly místo pro mě ) Podle doktora mi sice trochu uškodily protože to se mnou dost házelo ale zachránily mi život, tak co bych nadával kvůli pár škrábancům navíc. Tady je potřeba říct že doktor prej nikdy v životě neviděl nic takového. Dolámanej maník obalenej zhnilýma deskama které byly omotaný rezavýma drátama. Moc, ale strašně moc bych chtěl fotku jak jsem vypadal ale neexistuje protože nikdo nedělal fotodokumentaci. Taky je potřeba říct že doktor nikdy v životě nic takového ani vidět nemohl, protože nejhorší zranění které místní mastičkář řešil byla zlomená noha prasete.
Možná že vám to došlo, možná ne.
Uhodly ti kteří hádaly že nejbližšší doktor byl veterinář, který na podobné operace není zvyklej ale má medicínské znalosti které spočívaly ve vyděšeném výrazu a vytočení telefoního čísla na záchranou službu. Soudit ho nemůžu, taky nerozumím elektrice a od té doby co jsem dostal šlehu která mi málem urvala ruku, bych se k žádnému elektrikářskému problému moc nehlásil, takže dokážu pochopit že si veterinář neumí poradit z člověkem. Jediné na co se zmohl, bylo podání jakých si medikamentů, které měly tišit bolest či co.

Menší odbočka. Dělníků jelo v dodávce více a dva z nich zůstaly na místě nehody aby pomohly zbylým lidem. Sami dva ( !! ) převrátily naše auto tak aby bylo možné z něj vytáhnout řidiče a spolujezdce, kteří zůstaly cvaklí v autě. Mezitím už se sjížděly další auta jedoucí kolem, takže o všechny ostatní bylo postaráno. Je zjímavé že řidič měl jen pár zlomenin nedůležitého rázu a sem tam bouli a spolujezdec byl v podstatě v pořádku celej až na pár škrábanců a modřin. Nejsem si jistý jestli můj anděl strážný někde nezaspal, ale je to záhada, protože z auta toho nějak moc nezůstalo, Celá zadní část, kde jsem seděl, sice chyběla ale přední část byla poškozená jen málo ( no jako málo zrovna ne, ale zůstala součástí auta )

Vrtulník dorazil asi za 20 minut a odvezl mě do větší nemocnice, kde už byly odborníci, které můj vzhled ale taky dost překvapil. Já byl později překvapený taky když se ukázalo že mě operovaly na porodním sále, protože ve vedlejším probíhala jiná operace.
Musím pochválit doktory za to, že se dokázaly v tom bordelu který ze mě zbyl vyznat a vrátily mi všechny orgány tam kam patří. A že to musela být práce nadlidská, protože jsem přesvědčený o tom že jsem musel spoustu věcí poztrácet cestou. Ale všechno se našlo a tak jediné co mi chybělo byly dva zuby, které jsem z klidným svědomím oželel.

Od té doby jsem hrdým vlastníkem několika zajímavostí.
1. jsem jedním z mála lidí na porodním sále který tam nebyl z důvodu narození dítěte.
2. poprvé jsem letěl vrtulníkem
3. poprvé jsem byl u veterináře
4. poprvé jsem "ochutnal" drogy ( bohužel si to nevybavuju takže nevím jestli to byla super jízda )
5. poprvé jsem jel vzadu v dodávce
6. nenašli jednu moji botu ( ani po důkladném hledání )
7. mám krevní skupinu AB a jsem tedy univerzálním dárcem i příjemcem
8. po 21 letech jsem se vrátil na místo kde jsem se narodil abych se mohl narodit znovu

Nebudu vás zatěžovat tím že bych popisoval co všechno se mnou dělaly a kolikrát jsem podstoupil nějaký lékařský zákrok, to bych musel napsat knihu.
Stačí jen zkráceně říci že jsem si v nemocnici poležel skoro 8 měsíců, z toho 1 měsíc celej zasádrovanej, 3 měsíce na invalidním vozíku, protože jsem měl přeraženou páteř a jen málokdo věřil že ještě někdy budu chodit a zbylé 4 měsíce jsem se snažil učit znovu chodit a dělat všechno pro to, abych z nemocnice odešel po svých.
Není důležité abych popisoval jak jsem 2 měsíce v kuse brečel, když mi rovnaly páteř, stejně jako není moc důležité kolikrát jsem si rozbil hubu, když jsem zkoušel chodit bez berlí.
Asi jste zvědaví na to, co jsem všechno měl zlomené, vykloubené, propíchlé a nebo potrhané. Byl by to dlouhý seznam, který by byl podle mě už někde v polovině nudný jak účtenka z obchodu, takže jenom ve zkratce napíšu že jediné co jsem měl v pořádku bylo levé oko a levé ucho.

Doktory jsem udivoval pokaždé když mě přišli navštívit, protože z takovou anomálií jako jsem já se ještě nesetkaly. Tak odolného a nezlomného člověka prej nikdy neviděly.
No jo, když člověk vyrůstá prakticky v divočině tak získá jakousi "mystickou" sílu, která mu pomáhá. Vyprávěl mi to jeden šaman z místního kmene, u kterého jsem nějaký čas pobýval, když jsem se stával dospělým.
Snad mě zachránily indiánské síly, možná že náhoda a nebo třeba bůh. To už nechám na každém jedinci ať si věří čemu chce. Já se přikláním k tomu že jsem prostě nevzdal žádný boj a úplně normálně jsem se ze všeho v žovotě vylízal vlastními silami - no dobrá, doktoři hodně pomohly.
A měl jsem motivaci, protože sestřička která mě měla na starosti mi řekla že když odejdu po svých a nevzdám to, tak se mnou půjde na rande. Když z někým trávíte tolik času, tak nějaký vztah asi vzniknout musí.
Je třeba vysvětlit že ve světě je běžné že když se vám stane nějaká taková věc, dostanete po celý svůj pobyt partnera, který se stará o všechno co potřebujete a je zároveň jakýmsi hnacím motorem který vás má vrátit do běžného života co nejdřív. Já vyfasoval nováčka který jako svůj první případ dostal zrovna mě. Ta holka v životě viděla krev jen na fotkách a jediný nemocný se kterým se setkala byl člověk z rýmou ( no jo no, bydlel jsem v takovém zapadákově kam ani Lišky nechodily dávat dobrou noc protože i pro ně to bylo hodně z ruky ) Dokážete si teda představit jak se tvářila když mě viděla ? Kolikrát jsem já musel motivovat ji aby to nevzdávala, než aby ona nějak motivovala mě. Brečela prakticky pořád a divím se že nedala výpověď hned za pár dní. Slíbil jsem jí že se budu snažit působit dojmem že mi nic není aby se mnou měla co nejmíň starostí. Náš vztah se pomalu vyvýjel, protože jsme spolu trávily několik hodin denně a po pár týdnech, kdy mi svařily prasklou čelist natolik abych nemumlal ale vyjadřoval se už skoro normálně, jsme si začaly tykat. Ona se začala docela otrkávat a konečně tak mohla začít ona motivace, která spočívala v tom že když jsem chtěl třeba něco podat, tak mi normálně odsekla ať si to podám sám že ruce mám snad v pořádku - mimochodem napoprvé ji tato hláška moc nevyšla, protože po odseknutí, jsem jí ukázal jednu ruku v sádře a druhou v ortéze. Zase brečela.
Po pár měsících ( jistě si vzpomínáte na to že jsem byl na vozíku, kvůli přeražené páteři ) přišla do mého pokoje a byla celá veselá a hned začala mluvit o tom že doktoři jsou přesvědčeni o tom že mi všechny ty šlachy a nervové propojení v páteři začínají slušně srústat a že teda z největší pravděpodobností budu normálně chodit. V tu dobu už jsem byl více méně smířený z tím že na vozíku strávím zbytek života, takže jsem se docela rozrušil. Pomalu si sedla na postel a naklonila se nade mě. Dělala to už tolikrát že jsem si v první chvíly neuvědomil co vlastně chce udělat. Dala mi pusu. Ale ne takovou tu "ťup" a šmitec, ale pořádnou , se zavřenýma očima a se začervenáním. Po neuvěřitelně dlouhé době jsem se vzpamatoval a dlouze jsem se jí díval do očí. Měla krásné oříškové oči. Řekla mi že teď mě čeká cvičení, protože jsem jí slíbil to rande, na které ale nepůjde dokud nevstanu z toho vozejku.

Konec druhého dílu
​

Na co se můžete těšít ve třetím díle :
Na rozuzlení, podivnou návštěvu, co máma, a co řekl táta. A na menší bonus.

 

[DeletedUser254]

Jak jsem se seznámil z moji první velkou láskou.
Aneb veselý příběh z nemocnice.

Díl třetí
​

To je pro nás drsňáky výzva, kterou nemůžeme hodit za hlavu, protože jsme banda nafoukaných hrdinů, kteří všechno umí a ve všem se vyznají a nedej bože to kdokoliv zpochybnit. Takže abych dokázal že nejsem nějaká bábovka začal jsem cvičit a učit se znovu chodit. Taky jsem začal normálně "chlapsky" machrovat jak jsem ve všem pokročil a jak se zlepšuju a tak dále.
Samozřejmě že jen co zavřela dveře, brečel jsem celou noc, protože ta bolest byla šílená. Jenže co chlap neudělá aby byl za frajera.
Vzpomínám si na situaci, kdy mi při hraní hokeje kamarád bruslí přejel přes ruku a potrhal mi šlachy. Tehdy jsem taky jen tak frajersky řekl že jdu domů a že to nic není, abych zamachroval před holkama jakej jsem drsňák, a abych sebou po příchodu domů hned fláknul o zem protože jsem ztrati skoro litr krve a ruka už začínala fialovět. Prostě mladej trouba.

Jednoho dne se otevřely dveře a vešel divný člověk. Šusťákovku, botasky, šiltovku a batoh. Sedl si ke stolku a vytáhl nějaké složky. Chvilku četl a pak se otočil na mě a že prej je psycholog a přišel si popovídat o tom jak mi je a jak se cítím. Hele lidi, já jsem známý tím že na všechno jdu z rozvahou a jsem klidný a vyrovnaný. Ale tendle člověk mi teda hýbnul žlučí, protože jak se asi musí cítit člověk co je doslova v ..... ? Začal takové ty otázky jako pocity, zlost, smíření a podobný plky které jednoho akorát naštvou bez ohledu na to v jaké je situaci. Začal jsem hrát ale jeho hru a když vytáhl obrázky, bylo jasný že ho mám. Když se zeptal co vidím na obrázku, tak jsem mu řekl že zhlut barevných teček. A co prej vidím na tamtom obrázku. A já na něj že opět barevný tečky jen jinak rozložený. Trochu znervózněl když zjistil že ani u "fleků" ze mě nic nedostane a začal tedy rozhovor jak ze špatné komedie, kdy on se na něco ptal a já mlčel, protože jsem ho měl asi po hodině plné zuby. Vydržel ale dost dlouho, než to vzdal. Byl u mě za celou dobu celkem 3x a z toho až na třetím sezení pochopil že z psychologií se u mě nechytá, tak jsme mluvily o filmech, rodině, hrách a milionu dalších věcí. Sice ještě párkrát zkoušel nějaký dotaz ale vždy jsem mu odpověděl tak že si musel myslet buď že jsem blázen nebo pochopil že to nemá smysl.

Z nemocnice jsem odešel po svých. Sice z berlema, ale po svých a z holkou po boku.

Občas mívám i dnes trochu bolesti ale je to jen takové spíše nepříjemné bolení než nějaká velká bolest.

Po nehodě, mi samozřejmě zůstala spousta památek.
Mám v sobě tolik železa a umělých náhrad že mi všichni začali říkat terminátor a robocop.

Takže takhle jsem se seznámil z mojí velkou láskou. Klapalo nám to společně skoro 8 let, než se klapky polámaly.
To už je ale jiný příběh. Rozešli jsme se v poklidu a ještě mnoho let jsme si psaly a komunikovaly přes PC. Dodnes ji považuji za největší lásku svého života.

Mnoho lidí se vyjádřilo v tom smyslu že jsem čistý magnet na problémy, protože zranění jsem v životě zažil nepočítaně. Vyloženě mám "štěstí" na neočekávané situace, které končí mým zraněním.
Moje současná partnerka mi jednou řekla že pobývat v mé společnosti delší dobu je dost velká výzva pro kohokoloiv, protože každou chvíly se dostanu do situace která není zrovna bezpečná.
Třeba jako když na mě spadl strom při jedné velké vichřici. Chytl mě sice jen špičkou koruny ale i tak jsem byl dost podřenej a samá modřina + jsem ještě přišel o kolo, které zkončilo na dně jezera, i z nákupem když se podemnou propadl led.Domů jsem se šoural přes 2 hodiny. Nejhorší nebylo to, že jsem byl mokrej, nebo podřenej, nejhorší byla zima, která mi začala docela dost zalízat do těch želez a náhrad které mám po oné nehodě. Určitě jste někdy v zimě zkusily šahat na něco kovového. Tak a teď si představte že by jste něco takového měly třeba v noze a musely takovou šílenost trpět 2 hodiny.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Máma mě v nemocnici navštívila jen 3x. Nemám jí to za zlé. Taky bych nechtěl vidět vlastní dítě v takovém stavu. Brečela ještě dýl než já a tatík mi řekl že jí poprvé do té nemocnice musel doslova dotlačit.

Otec, když mě poprvé viděl, pronesl nezapomenutelnou větu. "tak hlavně že si v pořádku"

Dodatek : Nejsem nábožensky založený člověk ale po několika takových, řekněme nepříjemnostech, jsem se vydal do kostela, kde jsem tomu nahoře řekl několik velice ostrých slov. Stydět se za to nebudu i když na to nejsem zrovna hrdej.

BONUS
Meerasolechroofen
Takto nazývají indiáni z mé rodné země mystickou přírodní sílu. Ve velmi volném překladu ( přesný překlad je nemožný, protože existuje spousta věcí na které se tato síla dá uplatnit ) je to něco jako "dar matky přírody" nebo "lidské tělo je chytrý mechanismus" nebo "všechno je otázka času a trpělivosti"
Prostě a jednoduše, když se dostanete do jakékoliv složité situace, vše vyřešíte hlavně tím že nebudete panikařit a necháte tělo dělat 90% věcí automaticky podle vlastních pravidel.
Třeba mě tato schopnost pomohla v mnoha situacích.
Určitě si říkáte že se to lehko poví "nepanikař" ale kolikrát to nejde nepanikařit.
Je to otázka cviku. Když jste poprvé spadly z kola, vzdali jste to ? Když jste se poprvé ocitly ve vodě, utekly jste a od té doby se vodě vyhýbáte ? Ne že. Naučily jste to všechno vnímat jako normální věc. Stejné je to z vnitřním klidem.
Určitě si vzpomenete jak mě lízla koruna stromu a já se propadl ledem.
Indiáni tomu říkají Meerasolechroofen a věda termodynamika. Pokud budete panikařit, tělo se bude chovat jinak než když jste v klidu.
Já byl klidný a proto ihned po zaplavání si jsem se vyválel ve sněhu a pomalu se vydal ke břehu. Sníh na vás vytvoří vrstvu která zamrzne a vaše tělo se tak ocitne v jakési neproniknutelné schránce, která dovnitř nepustí zimu ( ne tolik aby jste zmrzly ) a zároveň uchovává tělesné teplo uvnitř a zahřívá váš organismus. Důležité je taky nedělat žádné cvičení nebo se rychle vysléct a zkusit věci vyždímat a nebo podobné hlouposti. Jednak sami sebe vystavíte chladu na které bude tělo reagovat okamžitě a navíc si porušíte vrstvu přírodní ochrany na oblečení.
Takže ať už věříte na cokoliv, není na škodu mít v záloze takovou mystickou sílu, která vám pomůže. Mě pomohla třeba i v případě kdy jsem si v přírodě čistil hlavu od shonu velkoměsta, nebo třeba když jsem poprvé ulovil jelena nebo chytil králíka.
Stejná Meerasolechroofen mi třeba pomohla v situaci kdy jsem si vykloubil rameno a potrhal šlachy na ruce, protože jsem při velké povodni, 15 minut držel jednu ženu v silném proudu, které docházely síly. Zkuste nepanikařit v situaci kdy vy se jednou rukou držíte suché větve která nevypadala bůhví jak pevně a v druhé ruce držíte člověka který moc nespolupracuje a spíše vám přidělává starosti. Není to lehké ale když víte jak na to, uklidníte organismus a už máte vyhráno.

---------

Dodatek
Nikdy jsem ničeho nelitoval a kdykoliv se mě někdo zeptá co bych udělal kdych měl možnost vrátit čas, vždy odpovím že jen jednu jedinou věc. Chtěl bych se rozloučit z dědou, který zemřel v době kdy já jsem byl mnoho týdnů mimo domov a vrátil jsem se až po jeho úmrtí.
Nic jiného bych změnit nechtěl. Všechno co jsem prožil bylo k něčemu dobré a v určitém momentě navazovalo na něco jiného zajímavého, takže jakákoliv změna by měla za následek že bych neprožil tak báječný život.

Konec příběhu o tom jak jsem se seznámil z moji velkou láskou

** ~ Můj strážný anděl, který měl tehdy jinou práci ~ **

...
.​

 

[DeletedUser254]

Hlavní sídlo​

​

Vylepšil jsem hlavní sídlo.
Konečně se tam můžou pořádat nějaké větší akce a ne jen pár oficiálních akcí kam se vlezlo jen pár lidí.
Vylepšení má své vady na kráse, protože zabralo trochu víc místa a taky se muselo malinko navyšovat u rozpočtu, ale snad se náklady brzy vrátí.

Co ocenila spousta spoluobčanů, je více místa a několik vylepšení.
386 pokojů
223 koupelen
3 herní sály ( hod skřetem, vrh kopím, lukostřelba )
2 taneční parkety
1 větší kaple
VIP salonek ( 25 x 40 m ) pro členy společensva
V přízemních dvou podlažích ustájení pro vaše koně a povozy
Velká přímací hala na všelijaké poutníky a dobrodruhy, kteří mě poctí svou přítomností.
a několik menších zákoutí pro soukromé posezení.

Jižní strana nabídne úchvatnou podívanou na rokli, která prošla výraznou změnou. Brzy nabídne levné ubytovaní pro ty, kteří se chtějí zdržet déle než jen pár dní a také pro všelijaké potulné řemeslníky.

​

 

[DeletedUser254]

Prostě další přízpěvek ( ? )
​

Původně jsem chtěl opět vyrukovat z nějakou fotodokumentací z mého města ale vlastně se jen drobně změnil vzhled a to by možná ani nebylo poznat.
Toto téma by mělo být o představování a tak se dnes zaměřím trochu jinam.
Samozřejmě bych sem mohl napsat další z veselých příběhů z mého života, třeba o tom jak jsem jen na 14 dní pomáhat kamarádovi z rozjezdem firmy a vrátil jsem se domů po 2 a půl letech kdy jsem projezdil půl Evropy. Nebo třeba příběh o mé cestě do Canady, ze které se vyklubalo 2 denní drama na letišti protože jsem působil podezřelým dojmeme a pan "vrátný" mi nedovolil projít přes kontrolu. Stejně tak bych mohl popisovat komickou situaci kdy jsem z mým bratrem ( nevlastním - indiánským ) stopovaly srnu - což byl jeden z úkolů za cestou k dospělosti ( při těchto zkouškách jsem si zkusil šílený věci a sáhnul si na dno svých dětských sil ) Ale o tom mluvit nechci. Bylo by to asi nudný. Chtěl bych sem vyjádřit svůj postoj k humoru.

Miluju humor a jsem velkým příznivcem všech možných filmů, kde se dá zasmát.
Po příjezdu do této krajiny jsem ale začal narážet na prapodivné narážky kterým jsem nerozuměl a upřímě přiznám že České komedie, mi nějak moc směšné nepřijdou a nacíc se mi zdá, že všechno "komické" vychází z nedávné minulosti, před kterou vlastně utekla i moje rodina - z komunistické vlády.
Takže tady vždy upřednostním spíše zahraniční produkci a nebo sem tam i tu naši.
Co mě dále docela dostávalo byly všelijaké repliky z všech možných směrů. Až později jsem přišel na to proč se všichni smějí takovým odpovědím, jako třeba když někdo někomu řekl "seš hluchej ?" a někdo jiný hned vytasil odpověď "slyší, ale neudrží".
Podoných rozhovorů jsem zažil nespočet a tak jsem se partnerky začal vyptávat co to vlastně znamená, protože tomu moc nerozumím.
No a ona mě seznámila z něčím neuvěřitelným. Přiznám se že jsem se musel nechat poučit co že to vlastně znamená, a proč je ta která narážka důležitá a v čem přesně, ale po čase jsem už dokázal poznat v čem je to geniální.
Divadlo Járy Cimrmana je podle mého světový unikát, protože jsem se nikdy v životě nesetkal z tak obrovským, ještě navíc vymyšleným, kultem, který začal žít úplně normální vlastní život a mnozí přísahají že Cimrman opravdu žil. Tohle mě neustále fascinuje, jak tahle společnost dokáže držet naživu něco co by ve světě po pár reprízách smetly ze stolu a začaly vymýšlet něco nového.

Na co může být právem tento národ hrdý ( Česko Slovenský ) je právě divadlo J.C.
Co se divadelní tvorby týká, nikdy se neobjeví nic co by tohoto velikána překonalo. Mozart se svojí hudbou, Shakespeare se svými dramatizacemi, Mánes se svými básněmi, policie se svými moderními metodami vyšetřování a mnoho dalších, můžou je tiše stát ve stínu tohoto velikána kterému nesahají ani pokotníky. ...... To, že Jára Cimrman nevyhrál anketu o největšího ČECHA, lze považovat za největší křivdu v celých dějinách těchto společných republik.
Závistivý negramoti, neuznávající géniovu tvorbu a přínos této malé vlasti, prostě jeho jméno vyřadily ze seznamu nominovaných. A to se vlivem hrdosti českého národa dostal až na 3 ( ! ) místo.
Místo toho aby celému světu ukázaly svůj smysl pro humor a konečně tak dokázaly všem nevěřícím že Jára opravdu žil, museli se stáhnout do ulity a zvolit osobnost která má v dějinách jen málo prostoru. A tak bohužel nikdy nebude mít Cimrman na Václavském náměstí svoji sochu, byť by z jedné strany byly vidět jen jeho holinky.
Perfektně sehraná parta lidí, kteří prostě jen chtěly pobavit, si určitě ve svých začátcích neuvědomila, co všechno se bude dít, když vytvořily tuto postavu. Je jen smutným faktem, že už se nikdy neoběví nikdo kdo by to dokázal stejně nebo ještě lépe. Sehraná patra, u které doslova cítíte přátelství a lásku k divadlu. Ne jako ostatní divadla, kde může být herec sebe lepší a mít k dispozici sebelepší part, a vy přesto nedokážete cítit tu svobodnou otevřenost. Herec prostě dostane text a zapojí se v danou chvíly do děje. U divadla J.C. toto nepoznáte. Každý má své osobité místo, svůj vrcholný okamžik a i když mnozí nehrají tak geniálně jako Smoljak a Svěrák, tak pořád cítíte že by svoji malou roli ( nebo štěk ) nevymněnily ani za roli Davida, nebo Rómea.
Je nutné říci, že ať už se jedná o jakoukoliv hru, musí se prostě brát tak jak je a né si ji přikrášlovat a nebo mněnit děj a postavy. Kde září Svěrák, tam Smoljak malinko zaostává a nebo kde září Vondruška z pár větami, tam může Čepelka dělat co chce ale výsledek není stejný - spíše horší. Role jsou psány doslova na tělo a neexistuje žádná obhajoba, když je herec ve své roli vystřídán a hraje postavu jinou. Nejvíce to jde vidět ve hře Vražda v saloním coupé, kde je možnost vidět 3 různé verze ( herecky ) Jen jedna verze je geniální a to když Trachtu hraje Svěrák, Meyera Vondruška a továrníka Weigel. Ostatním verzím prostě chybí kouzlo. Bohužel už se nikdy nesejde stejně kvalitní skupina lidí, protože někteří už nejsou mezi námi a zbytek herců už podle svých slov je moc starých. Je možná dobře že Cimrmani, nemají žádné své nástupce, kteří by v jejich práci pokračovaly, protože bez hereckých es, by to nebylo ono. Mnozí vyčítaly DJC že do svého středu nechaly vstoupit třeba nevýrazného Genadije Rumlenu, který v některých hrách působí nepatřičně, ale pořád se jedná o výraznou osobu a nezpochybnitelného člena DJC.
Co k tomu více dodat, než jen to, že jsem viděl několik pokusů amatérských divadel o oživení těchto her ( na YouTube je jich plno ) ale ani jednomu souboru se to nepovedlo. Čímž je jasně dokázané, že DJC, není jen o textu a pointách, ale hlvně o lidech.
Veverku z Bytíšky ( Blaník ) nemůže prostě hrát nikdo jiný než Ladislav Smoljak, stejně jako Smrt ( Posel z Liptákova ) nemůže být zahrána nikým jiným než Zdeňkem Svěrákem. Hostinského ( Lijavec ) zase nedokáže zahrát lépe nikdo jiný než Jan Hraběta. Kdykoliv je někdo v těchto rolích alternován, hře prostě neco nehmatatelného chybí.

* Ladislav Smoljak x 6.6.2010
* Pavel Vondruška x 5.2.2011
* Jan Kašpar x 11.6.2013

Možná že proti sobě poštvu mnoho lidí, ale smrt těchto lidí, mně osobně zasáhla daleko víc než smrt prezidenta Václava Havla. Václav Havel je totiž ( ať už se vám to líbí nebo ne ) nahraditelný, co do názorů, postojů, funkce, tak i ikony Českého státu ( a že to byla ikona ) Smoljaka, Vondrušku, Kašpara, bohužel nenahradí nikdo i kdyby se sebevíc snažil. Prezidentů, budeme mít ještě velkou spoustu ale takto geniální režiséry a herce už bohužel žádné. Rozloučil bych se větičkou, při které se v divadle nesmál vůbec nikdo, protože se týká nás všech, což dokázal Jára Cimrman geniálně vystihnout i ve vtipných hrách. Jedná se o větičku SMRTI, v podání nepřekonatelného Zdeňka Svěráka, který ji svým pohledem do publika, vyřkl nezapomenutelným způsobem : " Tak nashledanou "

Mám doma CD z těmito hrami a můžu je slyšet klidně i několikrát za rok.

 

[DeletedUser180]

Jó, na Cimrmany jsme hrdí všichni
Jde vidět že jim rozumí i cizinci. Co víc si můžem přát.
Nejvíc se mi líbí ŠVESTKA.

 

[DeletedUser254]

Zprávy z fóra ​

Byl schválen seznam titulů pro fórum, který jsem z malé části vymyslel Já.
Ano, přátelé to znamená že se tím chlubím

1 návrh - neprošel, protože nikdo nechce být stoupa

------------------------------------

2 návrh - neprošel, protože lidi jsou věčně nespokojení

------------------------------------------

3 návrh - prošel a je konečný

.​

 

[DeletedUser485]

Krásně se tvůj medailonek čte a já Ti chci za slova poděkovat, ne jenom kliknutím, ale přímo. Děkuji Nurquisi

 

[DeletedUser254]

Test osobnosti
( za inspiraci děkuji hráčce \*Luna\* )

Jste typ ISTJ

Co znamenají jednotlivá písmena?

Písmeno I značí introvertního člověka, který se dokáže soustředit na maličkosti a hlavně na myšlenky a pocity. Nevyhledává tolik kontakt s okolím, který mu někdy může být i nepříjemný a raději poslouchá, než aby se zapojil do konverzace. Obvykle předem promyslí, co řekne, než aby ze sebe chrlil nesourodé informace.

Písmeno S znamená, že Vaše smysly upřednostňují fakta a současnou situaci. Jste více spřaženi se skutečností, raději věci používáte, než abyste se zabývali tím, proč a jak fungují.

Písmeno T charakterizuje člověka, který lépe pracuje s daty a čísly, než s pocity a lidmi. Tento typ bývá neústupný a neohleduplný. Myšlení dle něj vede k lepšímu řešení problémů a zakládá se na číslech, faktech a logice — pravdivý/nepravdivý, jestliže/pak.

Písmeno J znamená, že preferujete úsudek před vnímáním. Takový člověk inklinuje k postupným řešením a snaží se rychle věci dokončit. Rád si před výletem naplánuje, které památky navštíví a předem si rezervuje hotel.





​

ISTJ - správce


Zastoupení v populaci : 7% (z toho 4,5% muži a 2,5% ženy)
Nejvýraznější vlastnost : svědomitost
Ideální kariéra : statistik, inženýr, správce, účetní, inspektor, vládní úředník
Slavné osobnosti : George Washington, Warren Buffett, Herbert Hoover
Fiktivní postavy : Ijáček (Medvídek Pů), Darth Vader (Star Wars), Leela (Futurama)
Stručný popis : zodpovědný, perfekcionista, uzavřený, nemá rád riskování, konzervativní, samotář, nerad se svěřuje

Správci se uplatní všude tam, kde je vyžadována svědomitost a odpovědnost. Jsou uzavření a neradi se svěřují. Dávají přednost ověřeným postupům a velmi neradi riskují. Často dosahují nadprůměných úspěchů ve škole a snadno získávají akademické hodnosti.


Správce má vždy přehled o systémech, společnostech a hierarchiích okolo něj. Rychle odhadne, co je podle aktuálně platného systému správný postup a co naopak ne. Rebelii jakéhokoliv druhu považují za špatný nápad. Pokud chce systém změnit, vyhledá klíčové role a do těch se snaží kariérním postupem dostat, což se mu dříve nebo později podaří. Na to, aby se dostal společensky tam, kam chce, nelituje času a námahy. Prohřešky proti pravidlům netoleruje a rád se drží nejrůznějších návodů, příruček a schémat.


Lidé tohoto typu se mohou zdát někdy až příliš uzavření a strnulí, ale jejich okolí se na ně může vždy spolehnout. Jsou z nich skvělí správci, úředníci, inženýři, inspektoři nebo účetní. V práci jsou efektivní a výkonní. Jejich sklon dodržovat postupy a měnit je jen pozvolna však okolí často chápe jako byrokracii.


Na rozdíl od xNTx typů se jejich logika soustředí čistě na každodenní život. Často jsou zdatní v matematice a technice. Ideální společnost pro ISTJ se blíží kultuře Německa a Japonska.


V mezilidských vztazích upřednostňují vycházet pokud možno s každým. špatně však snáší, když někdo vyvolává zmatek. Ačkoliv jsou přímo oni málokdy iniciátorem bujarého veselí, rádi se podobných akcí účastní a snaží se utužovat své společenské kontakty. A nejedná se z jejich strany o přetvářku nebo kalkul. Mezi druhými lidmi se cítí opravdu dobře a i když je pro ně utváření skupin tak trochu záhadou, chtějí do nich patřit. Nedělitelnou součást partnerského vztahu pro ne představuje věrnost.


Jejich koníčkem bývá často přímo jejich práce. Politicky většinou preferují udržovat status quo a konzervativní ideologie (ne nutně v pravicovém smyslu). Pomalé nebo pokud možno žádné změny, to je ostatně i jejich osobní agenda ve společnosti. Ve svém pracovním oboru se však často propracují ke zdánlivě převratným výsledkům. Ostatní lidé pak už nevidí, že toho dosáhli tisícem drobných a na sebe navazujících krůčků.


Pro ně je to objev. Pro ISTJ výsledek jeho tvrdé dřiny.

​

Dalo by se říci že to nejsem úplně Já, ale mnoho věcí na moji osobu sedí.

 

[DeletedUser418]

Milý Norquisi,
jsem ráda, že jsem Tě inspirovala a že Tě test osobnosti podle MBTI zaujal natolik, že jsi se s námi o svůj výsledek podělil.

​

 

[DeletedUser254]

Vypadá to jako dílo civilizace, žasnou vědci
( klikni na odkaz )
-----------------------------------------------------------​

Tato informace nabízí zajímavou polemiku ohledně mimozemského života. Zkusil jsem odpovědět na pár nabízejících se otázek.

Existují mimozemšťané ?
Ano, věřím že ve vesmíru nejsme sami. Už bylo několikrát prokázáno že statisticky jen v naší galaxii může být několik desítek milonů obydlených světů. Nakolik budou obyvatelné z našeho pohledu je věc jiná.

Hodní nebo zlí ?
Dost složitá otázka na kterou se těžce odpovídá, ale řekněme si na rovinu jak asi musí být efektivní letět stovky let někam jen proto aby vyhladily nějaké nepodstatné smetiště imbecilů co si ničí vlastní životy nesmyslnými válkami. Taky nechápu k čemu by jim ta naše planeta byla dobrá, když nebude kompaktibilní z jejich přirozeným prostředím. Jistě mohly by vytáhnout "zázraky" a překopat si naše prostředí na pro ně vhodnější. Tady ovšem narážíme na fakt jak moc odlišné prostředí pro ně naše planeta představuje. Nedokážu si ani při největší fantasii představit jak se trmácí stovky let, pak se budou ještě obtěžovat bojováním aby udělaly místo ( musely by to po sobě jěště navíc uklízet, protože bydlet mezi mrtvíma lidma asi nebude to pravé ořechové ) a ještě dalších xy let čekaly na to až bude pro ně prostředí vhodné - nehledě na fakt že by musela být nespočítatelná náhoda že by se shodovala přitalivost a vzdálenost od slunce či celková velikost planety.

Komunikace ?
Podle mého bude komunikace velký prolém. Nedokážeme si pořádně rozumět mezi sebou a chtěly bychom komunikovat z emzákama ? No potěš. Mnozí teoretici jsou si jistí že komunikace bude jednoduchá a že bude probíhat na bázi matematiky a fyziky, tedy nejzákladnějších vzorců vesmíru. Těch samých vzorců fyziky a matematiky, které se za posledních 40 let x krát měnily, protože se našla další fakta která ty starší tvrzení popírá a nastoluje zákony nové. Tak teda netuším v čem přesně se zákony fyziky můžou měnit ale pokud v tom nemáme jasno, tak nechápu jak můžeme komunikovat z někým kdo v těchto oborech bude o stovky let před námi nehledě na fakt že podle jejich ( emzáckých ) pravidel může všechno fungovat úplně jinak a navíc se mi zdá že vědci až moc předpokládají že společným jazykem bude prostě a jednoduše porozumění. To co mi považujeme za hlas ( mluvu ) to pro ně může být něčím nepochopitelným. Možná že se s námi už komunikovat pokoušejí a mi jim jednoduše nerozumíme. Představte si že byjste chtěly komunikovat z mravencem. Jak by jste mu vysvětlily co po něm chcete, když ani neznáte jejich komunikační podstatu ? Jak si vědecká obec ve své nedokonalosti, může vůbec připustit takovou věc ?

Budou jako my ?
Ne, nebudou. Stačí se podívat na naši planetu co je tady životních forem, takže nemyslím že by emzáci vyrůstající v jiných podmínkách byly podobní lidem. Mnozí vědci "dokazují" že nejlepší živočišnou formou je dvounový jedinec. Vysvětlení je komplikované a musel bych sem opisovat celé soubory proč tomu podle vědců tak je, takže se ptám jednoduše na to, proč nemá dvě nohy a ruce každý živočich, když je to podle vědců nejdokonaleší konstrukce. Je mnoho věcí které se vědecká obec snaží vysvětlit ale u 99% si prostě a jednoduše jen vymýšlejí teorie, které nemají žádný opodstatněný základ. Proč má pavouk 8 končetin, když je to zbytečně moc ? To už vám vědci racionálně vysvětlit neumí. Odpoví jen že je to přírodní forma rozmanitosti. Aha, takže na naší planetě máme stovky různých živočišných druhů, ale emzáci prostě musí vypadat podobně jako člověk, protože je to nejlepší forma pro inteligenci ? Delfíni nemají ruce ani nohy a přesto jsou považování ze jedny z nejinteligentnějších živočichů na naší planetě.

Jak moc budou od nás ve vývoji ?
Nejmíň 1000 let, jinak nemají šanci sem vůbec doletět. Pokud je vůbec budeme zajímat, protože pro ně budeme asi něco jako jsou pro nás housenky - čily nezajímaví.

Co budoucnost ? Máme šanci stát se součástí galaktické"OSN" ?
Ne. Nás žádná budoucnost nečeká. Než se vůbec z nějakými mimozemšťany setkáme, bude tady jiný živočišný druh, protože člověk nemá šanci přežít tohle sebevražedné ničení jediné planety kterou máme. Návrhy a studie na osídlení jiných planet považuju za utopistické, protože pořád přemýšlíme jen v rámci finančních možností, a proto nikdy nepostavíme nic jiného než pár raketoplánů a křehkou orbitální stanici, která se může kdykoliv rozpadnout. I mise na Mars je silně přehnaná, protože by to nedokázala zaplatit ani polovina planety. Takže pokud budeme uvažovat jen v systému "stojí to strašně moc peněz" nikdy se nepodíváme nikam jinam než na ten Měsíc.

Jsou tady teď ? Co blízká setkání kterými se to ve světě jen hemží ?
Doporučoval bych tuny prášků a ono to přejde. Pokud ne, je mi vás líto

UFO ? Co to vidíme na obloze ?
Halucinace.

Byly mimozemšťané na naší planetě ?
Tomu moc nevěřím, už jen proto, že opravdu neexistují věrohodné důkazy. Je ovšem nezpochybnitelným faktem - na kterém se shoduje mnoho vědců - že tady zeje podivné období o kterém se toho moc neví a ve kterém vznikaly právě tyto veškeré kontroverzní stavby, jako jsou pyramidy, atd. Můj názor na to je rozpolcený, protože nějak se mi nechce věřit, že by to mněly na svědomí mimozemšťané, a nebyly o tom žádné věrohodné důkazy, přece jen když my v současnosti něco postavíme, tak chceme aby se vědělo kdo to postavil a proč. Mimozemšťané, musely vědět že se vyvyneme v inteligentnější a technologicky vyspělejší jedince, takže mi není jasné proč nám nezanechaly nějakou zprávu o své přítomnosti. Neberu v potaz nějaké vysekané obrazce v kamenech. My i když ještě neumíme lítat dál než na Měsíc, máme technologické postupy, které jsou schopné uchovat dokumenty po tisíce let, takže vyspělejší rasa, tu technologii musí mít ještě vymakanější. Na druhou stranu, co se týká oněch staveb, jako jsou pyramidy, je zajímavé, že ve většině případů se jedná o hrobky. Několik desítek let před tím se po hřbívalo do země a několik desítek let po těchto stavbách se opět pohřbívalo jen do země, takže vzniká otázka, CO přesně v období staveb pyramid a podobných monumentů, bylo tím impulzem tyto stavby vůbec stavět. Teorie o uctívání bohů dostává trhliny, protože před tímto obdobím - stejně jako po něm - už nikdo nemněl potřebu takto bohy uctívat. Je tu prostě nevyřešená otázka několika desítek let o kterých se nic neví a v celkovém pohledu na vývoj člověka a jeho schopnosti objevovat a učit se , je tak toto období výkyvem v rovnoběžném chodu přirozenosti. Nechci nikoho skálopevně přesvědčovat o tom, že to mimozemšťané být nemohly, ale prostě se mi tomu moc věřit nechce, i přes to, že Daniken podává zajímavé a uvěřitelné důkazy. Bohužel jen vytesané do kamene. Vezmněme si situaci, kdy za 2 000 let ( tedy nějak kolem letopočtu 4 000 - pokud se nebude čas a roky počítat jinak ) někdo najde zbírku komiksů. Bude věřit tomu že v dobách dávno minulých ( z jeho pohledu ) existovaly na zemi lidé z mimořádnými schopnostmi ? Jak to vysvětlí vědecká obec ? ¤¤ Takže vytesané výtvory, které mnozí vědci považují za výsledek přímého dění a snahy o jeho zachycení, může klidně představovat jen jakýsi druh fantasie mistra kameníka. V jeho době ( před 5 000 lety ) to třeba byl takový předchůdce komixů - co my můžeme vědět. Mám podobné dokumenty rád, a stejně rád poslouchám různé názory a vědecké tvrzení, ale v tomto konkrétním případě jsem prostě nevěřící tomáš. Pokud existují mimozemské bytosti, které jsou někde v naší galaxii, tak budou - opět jen podle mého názoru - zhruba na stejné úrovni vývoje jako my. Prostě nejsou na vyšším stupni a nebo na nižšším. Budeme na tom zhruba stejně. Bude jen otázkou pár desítek let, kdo koho oběví dřív. Jestli ONI nás, nebo MY je. >< Je myslím zbytečné polemizovat nad tím že oni mimozemšťané, kteří postavily pyramidy přece nemusely být z naší galaxie. Mohly být z jiné části našeho známého vesmíru, kde se život mohl vyvíjet rychleji a efektivněji. Pak se ovšem zase nabízí otázka, proč se trmácely tak daleko ( zřejmně několik stovek let ) jen aby tady postavily pyramidy a zase odletěly aniž by zde zanechaly nějaké důkazy o své existenci. V dnešní době umíme spočítat oběžné dráhy planet vzdálených několik tisích světelných let daleko, takže mimozemská rasa od nás vzdálená vývojem o 5 - 6 000 let musela mít prostředky k tomu aby jejich vědci dokázaly uchovat záznamy o své existenci. ** To co před několika tisíci lety mnohým připadalo jako zázrak a boží ukázku moci, v podobě prolétající komety, dnes dokáže věda vysvětlit a bereme to všichni jako normální jev. Co bude dalším generacím připadat jako běžné jevy, které my dnes považujeme za zázraky a nevysvětlitelné věci ?

"Ve vesmíru jsou velice inteligentní bytosti. Důkazem jejich inteligence je skutečnost, že se s námi nechtějí vůbec kamarádit."
To jsem si dovolil říci Já
​

​

 

[DeletedUser254]

Naléhavá prosba

Dostaly jsme fenečku psa, která je krásná a barevně rozmanitá, přítulná a
moc roztomiloučká ale bohužel partnerka je alergická na srst, takže ji musíme dát pryč.

Kdyby měl někdo zájem, ať mi napíše.

Jmenuje se Soňa, je jí 38 let, měří 176 cm a má blond vlasy a zelené oči.

.​