DeletedUser5355
Guest
že princovi stopy vedou z hradu na zahradu a stále dále.
Když došli k nedalekému potoku stopa zmizela a ani kerberové ji nezachytili.
Král byl potěšen faktem, že jeho syn odešel z vlastní vůle, a však vrtalo mu hlavou proč. Nařídil tedy svým věrným postupovat korytem potoka a prince najít stůj co stůj , odměnou úspěšnému bude pytel drahokamů.
Hodiny utíkaly a po princi nebylo ani vidu ani slechu, když se poslední stopaři vrátily s prázdnou začal král propadat zoufalství.
Na večer však jeho pozornost upoutaly bubny, rohy a trubky muzikantů jež mířili na Woodelvenstock. Když se z okna zadíval na průvod, jeho oči zřeli jeho syna. Ale kdo je ta postava vedle něho? Drobná dívenka z rodu lidí, držela prince za ruku a hlavu měla opřenou o princovo rameno, na hlavě se ji třpytila korunka s erbem , který patřil Králi sousední říše , říše lidí. Okamžite si to zamířil dolů kde již stál princ se svou společnicí.
,,Kdo je to co to mělo znamenat??" spustil hned král na svého syna.
,, Tatínku" odvětil princ ,, Tohle je Šarlota , princezna našich přátel, lidí. Je členkou kouzelnického cechu božské magie, a když v noci padla do léčky od lapků , spojila se její mysl s mou ,abych ji zachránil. Pochop, že nebyl čas, musel jsem jít. Je nejmilejším stvořením jaké jsem poznal, a chci tě požádat o svolení si ji vzít."
V tu chvíli bylo králi jasné , že ho nečeká truchlení, ale radost a oslavy na synově svatbě.
Když došli k nedalekému potoku stopa zmizela a ani kerberové ji nezachytili.
Král byl potěšen faktem, že jeho syn odešel z vlastní vůle, a však vrtalo mu hlavou proč. Nařídil tedy svým věrným postupovat korytem potoka a prince najít stůj co stůj , odměnou úspěšnému bude pytel drahokamů.
Hodiny utíkaly a po princi nebylo ani vidu ani slechu, když se poslední stopaři vrátily s prázdnou začal král propadat zoufalství.
Na večer však jeho pozornost upoutaly bubny, rohy a trubky muzikantů jež mířili na Woodelvenstock. Když se z okna zadíval na průvod, jeho oči zřeli jeho syna. Ale kdo je ta postava vedle něho? Drobná dívenka z rodu lidí, držela prince za ruku a hlavu měla opřenou o princovo rameno, na hlavě se ji třpytila korunka s erbem , který patřil Králi sousední říše , říše lidí. Okamžite si to zamířil dolů kde již stál princ se svou společnicí.
,,Kdo je to co to mělo znamenat??" spustil hned král na svého syna.
,, Tatínku" odvětil princ ,, Tohle je Šarlota , princezna našich přátel, lidí. Je členkou kouzelnického cechu božské magie, a když v noci padla do léčky od lapků , spojila se její mysl s mou ,abych ji zachránil. Pochop, že nebyl čas, musel jsem jít. Je nejmilejším stvořením jaké jsem poznal, a chci tě požádat o svolení si ji vzít."
V tu chvíli bylo králi jasné , že ho nečeká truchlení, ale radost a oslavy na synově svatbě.
Naposledy upraveno moderátorem:
