DeletedUser4376
Guest
Zadání této soutěže mi přijde poměrně nedostatečné. Domnívám se, že způsob JAK slaví na Elvenaru vánoční dobu, by měl být nejprve vysvětlen termínem PROČ je tak slaví. Dovolím si k tomu vytvořit malý výlet do historie Elvenaru.
Bylo – nebylo, ale spíše bylo, protože, když o tom píšu, tak to být muselo.
Slyšel jsem o tom od svého otce, ten zase od svého děda a tak se to traduje mnoho generací zpět, až k původnímu pamětníkovi.
Ale vlastně tenhle začátek je špatně.
Bylo – nebylo je obrat, který používají lidé. My Elfové začínáme příběhy jinak…
Mezi nebem a zemí, mezi ohněm a vodou, mezi rosou a hlubinou byly a jsou věci, které se mohly a mohou stát. A tento příběh je jedním z nich.
V době, kdy stromy dokázaly hovořit, kdy věčná tma a jasné světlo žily spolu v rovnováze, existovalo bezpočet stvoření žijících přátelsky v nezměrných říších Elvenaru. Tisíce let vzájemně tolerovali svou existenci a necítili žádný důvod ke změně.
Bohužel jednou tato změna nastala.
Nemohla za to ani jedna z ras ať živých, či nemrtvých, tedy vzniklých pouze z kamenů, vzduchu či vody. Nemohla za to ani samotná příroda, které žádný z těchto druhů neškodil a naopak si jí vážil, jako nositele své obživy a bytí, mohla za to pouhopouhá náhoda, která dopustila, aby kolem planety, kde národy Elvenaru žily, proletěla kometa, která pomalu, ale jistě začala planetu, vždy otočenou stejnou tváří ke svému slunci roztáčet. A to byl začátek problémů.
Bytosti žijící neustále ve stínu, či přímo tmě, se cítily ohroženy slunečními paprsky a ztrácely svou schopnost vidět ve tmě. Naopak tvorové do té doby mající svá sídla na slunečných místech pojednou museli trávit měsíce a ze začátku i roky ve tmě a chladu.
Celé národy bytostí se začaly přesouvat. Ty noční – putovaly zároveň s nocí a ty - opájející se slunečním svitem - se zase snažily držet slunce. Nebylo to tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Nočním národům pod dotyky slunce vysychaly jeskyně, jejich přirozené místo k životu, a naopak národům milujících slunce začala pod dotykem tmy vadnout úroda a šířit se různé nemoci vyvolané chladem a nedostatkem světla.
Pochopitelně nešlo o proces, který by trval několik málo let, klima se měnilo postupně a dá se říci, že dokonce natolik pomalu, že než si bytosti uvědomily, co se děje, uběhlo i několik generací.
Paradoxní na celém tom procesu bylo to, že jak se jejich země začala otáčet, tak z jedné strany spěchali milovníci světla do oblastí, kde ještě byla tma (ač se již blížilo slunce) a na druhé straně té koule zvané svět zase bytosti tmy pospíchaly do oblastí, kde světlo ještě bylo, ale již pomalu odumíralo.
Možná celý konflikt vznikl pouhým nedorozuměním, možná si některý z čarodějů a mágů začal hrát na všemohoucího, možná si některý národ nechtěl připustit, že svět se mění, v každém případě od obyčejných nadávek postupně docházelo k vážnějším konfliktům.
Bytosti světla se v místech kde světlo ubývalo, cítily napadány bytostmi temnoty, naopak bytosti temnoty se cítily napadány bytostmi světla, tam kde světlo přibývalo.
A tehdy začala Velká Elvenarská Válka (VEV). Bytosti celé planety se rozdělily na dva tábory.
Tábor světla
a
Tábor tmy.
Situace byla o to složitější, že bytosti neobdařené rozumem, se přidávaly tu k jedné, tu k druhé straně – vždy dle toho, zda se jejich území nacházelo na místech, kam slunce začínalo dopadat, případně, kde zase na dlouhé roky mizelo.
Ano, vojevůdcům obou stran to dělalo značné problémy. Věrný přítel a spojenec se nečekaně měnil v lítého nepřítele, od kterého se nedalo očekávat nejmenší slitování.
Celé generace hrdých bytostí padly na bitevním poli….
Ale po dlouhé době, po mnoha tisících let, se vesmírné síly dostaly zase do rovnováhy.
Planeta přestala zrychlovat svou rotaci a na všech místech země, se začal téměř pravidelně střídat den a noc.
Bitvy začaly utichat…
První kdo pochopil, co se vlastně stalo, byli lidé a elfové. Uzavřeli spolu mírové dohody a začali spolupracovat. Postavili nová města a zakládali dokonce společenství. Každý ovšem svou cestou.
Lidé cestou techniky a Elfové cestou magie a harmonie s přírodou.
Situace se začala uklidňovat. Bohužel bytosti neobdařené rozumem to ještě zcela nepochopily, a proto se i nyní sdružují do skupin a tu napadají lidská města – tu zase města Elfů.
Nicméně doba, kdy lidé a elfové našli společnou řeč, nastala počátkem zimy a od těch dob lidé slaví vánoce, jako symbol klidu a míru a elfové zase návrat k hojnosti a bezproblémovému soužití.
V období kdy lidé slaví vánoce, tak elfové hostí všechny bytosti ať z bývalé světlé, či tmavé strany a pokoušejí se dojednat ukončení všech sporů i s bytostmi nepřátelskými.
Někdy se to podaří a někdy ne.
Bohužel nemohu pohovořit o zvycích lidí, neboť je znám jen z doslechu, ale my elfové se v čase počátku zimy a tedy na dobu, kdy oslavujeme konec konfliktů, připravujeme již od časného jara.
Pěstujeme speciální květiny a to v barvě bílé a černé. Díky speciálním kouzlům potom měníme tyto květy na umělecká díla, které jsou ve dvou variantách:
Bílé mění naši mágové na bílé s polovinou černou.
anebo květy černé na květy s polovinou bílou.
Je to na památku bojů z doby zvyšující se rotace planety.
Každá elfská rodina má jeden tento kvítek nad dveřmi svého domu.
Tyto květy je možno naprosto vzácně nalézt i během celého roku. Neexistuje pro to žádné upozornění, záleží pouze na všímavosti případného nálezce. Komu se to však poštěstí, získá naprosto unikátní předmět zvyšující i několikanásobně hodnotu některé z jeho budov, pokud je správně použije. I největší šťastlivci ho naleznou však maximálně jednou za rok.
Stejně tak se na vánoce oblékáme do šatů, které mají buď spodní část černou a horní bílou,
nebo (nečekaně) spodní část bílou a horní černou.
Já vím někdo by mohl namítnout:
„A proč se tedy rovnou neoblékáte do šedé?“
I na to mohu odpovědět.
Elfové jsou tvorové milující slunce. Naše barva je tedy čistě bílá. Jen naprosto výjimečně si dovolíme jiné barvy – a to je světle modrá, případně lehce narůžovělá. O těchto módních vlnách však není třeba se dlouze bavit. Jedná se pouze o extrémní výstřelky mladých Elfů.
Na začátku zimních svátků se však oblékáme do již výše zmiňované kombinace černé a bílé, přestože nám to není příjemné, dáváme tím najevo, že si vážíme všech tvorů na naší planetě.
Ohledně zvyklostí co se týká jídla.
Je mi jasné že lidé, kteří to budou číst se znechuceně odvrátí, skutečnost je však taková, že v době od 22.12. – 30.12. tedy výročí ukončení VEV (Velké Elvenarské Války) se u elvenarů striktně dodržuje pouze jídlo bílé po celý den, a nebo jídlo černé.
Abych to upřesnil, pokud ráno začneme rybou, musíme již celý den jíst jen bílé věci, (pro šprýmaře tím nemyslím křídu, ani bílé šaty
). Tedy, jak jsem již nastínil, jedná se o rybu, bílý chléb (je povolen i se sádlem, případně s cibulí), slanina, a největší labužníci si vychutnávají bílé masové červíky lehce osmahnuté na přírodním oleji.
Pokud se jedná o černá jídla – Jde o kančí guláš, prdelačku, tmavý chléb a běžně to zajídáme skořicovými pendreky.
Ale Elvenar se pomalu začíná zase stávat planetou všech bytostí žijících spolu v míru.
Jak jste tedy již doufám pochopili elfové neslaví vánoce, elfové slaví svátek planety, dobu kdy byla ukončena VEV.
Planety, kde je místo pro všechny, kteří chtějí žít v klidu a míru.
Děkuji za Vaši pozornost a přeji všem krásné vánoce
Akreditovaný historik Elvenaru
Godiva
Bylo – nebylo, ale spíše bylo, protože, když o tom píšu, tak to být muselo.
Slyšel jsem o tom od svého otce, ten zase od svého děda a tak se to traduje mnoho generací zpět, až k původnímu pamětníkovi.
Ale vlastně tenhle začátek je špatně.
Bylo – nebylo je obrat, který používají lidé. My Elfové začínáme příběhy jinak…
Mezi nebem a zemí, mezi ohněm a vodou, mezi rosou a hlubinou byly a jsou věci, které se mohly a mohou stát. A tento příběh je jedním z nich.
V době, kdy stromy dokázaly hovořit, kdy věčná tma a jasné světlo žily spolu v rovnováze, existovalo bezpočet stvoření žijících přátelsky v nezměrných říších Elvenaru. Tisíce let vzájemně tolerovali svou existenci a necítili žádný důvod ke změně.
Bohužel jednou tato změna nastala.
Nemohla za to ani jedna z ras ať živých, či nemrtvých, tedy vzniklých pouze z kamenů, vzduchu či vody. Nemohla za to ani samotná příroda, které žádný z těchto druhů neškodil a naopak si jí vážil, jako nositele své obživy a bytí, mohla za to pouhopouhá náhoda, která dopustila, aby kolem planety, kde národy Elvenaru žily, proletěla kometa, která pomalu, ale jistě začala planetu, vždy otočenou stejnou tváří ke svému slunci roztáčet. A to byl začátek problémů.
Bytosti žijící neustále ve stínu, či přímo tmě, se cítily ohroženy slunečními paprsky a ztrácely svou schopnost vidět ve tmě. Naopak tvorové do té doby mající svá sídla na slunečných místech pojednou museli trávit měsíce a ze začátku i roky ve tmě a chladu.
Celé národy bytostí se začaly přesouvat. Ty noční – putovaly zároveň s nocí a ty - opájející se slunečním svitem - se zase snažily držet slunce. Nebylo to tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Nočním národům pod dotyky slunce vysychaly jeskyně, jejich přirozené místo k životu, a naopak národům milujících slunce začala pod dotykem tmy vadnout úroda a šířit se různé nemoci vyvolané chladem a nedostatkem světla.
Pochopitelně nešlo o proces, který by trval několik málo let, klima se měnilo postupně a dá se říci, že dokonce natolik pomalu, že než si bytosti uvědomily, co se děje, uběhlo i několik generací.
Paradoxní na celém tom procesu bylo to, že jak se jejich země začala otáčet, tak z jedné strany spěchali milovníci světla do oblastí, kde ještě byla tma (ač se již blížilo slunce) a na druhé straně té koule zvané svět zase bytosti tmy pospíchaly do oblastí, kde světlo ještě bylo, ale již pomalu odumíralo.
Možná celý konflikt vznikl pouhým nedorozuměním, možná si některý z čarodějů a mágů začal hrát na všemohoucího, možná si některý národ nechtěl připustit, že svět se mění, v každém případě od obyčejných nadávek postupně docházelo k vážnějším konfliktům.
Bytosti světla se v místech kde světlo ubývalo, cítily napadány bytostmi temnoty, naopak bytosti temnoty se cítily napadány bytostmi světla, tam kde světlo přibývalo.
A tehdy začala Velká Elvenarská Válka (VEV). Bytosti celé planety se rozdělily na dva tábory.
Tábor světla
a
Tábor tmy.
Situace byla o to složitější, že bytosti neobdařené rozumem, se přidávaly tu k jedné, tu k druhé straně – vždy dle toho, zda se jejich území nacházelo na místech, kam slunce začínalo dopadat, případně, kde zase na dlouhé roky mizelo.
Ano, vojevůdcům obou stran to dělalo značné problémy. Věrný přítel a spojenec se nečekaně měnil v lítého nepřítele, od kterého se nedalo očekávat nejmenší slitování.
Celé generace hrdých bytostí padly na bitevním poli….
Ale po dlouhé době, po mnoha tisících let, se vesmírné síly dostaly zase do rovnováhy.
Planeta přestala zrychlovat svou rotaci a na všech místech země, se začal téměř pravidelně střídat den a noc.
Bitvy začaly utichat…
První kdo pochopil, co se vlastně stalo, byli lidé a elfové. Uzavřeli spolu mírové dohody a začali spolupracovat. Postavili nová města a zakládali dokonce společenství. Každý ovšem svou cestou.
Lidé cestou techniky a Elfové cestou magie a harmonie s přírodou.
Situace se začala uklidňovat. Bohužel bytosti neobdařené rozumem to ještě zcela nepochopily, a proto se i nyní sdružují do skupin a tu napadají lidská města – tu zase města Elfů.
Nicméně doba, kdy lidé a elfové našli společnou řeč, nastala počátkem zimy a od těch dob lidé slaví vánoce, jako symbol klidu a míru a elfové zase návrat k hojnosti a bezproblémovému soužití.
V období kdy lidé slaví vánoce, tak elfové hostí všechny bytosti ať z bývalé světlé, či tmavé strany a pokoušejí se dojednat ukončení všech sporů i s bytostmi nepřátelskými.
Někdy se to podaří a někdy ne.
Bohužel nemohu pohovořit o zvycích lidí, neboť je znám jen z doslechu, ale my elfové se v čase počátku zimy a tedy na dobu, kdy oslavujeme konec konfliktů, připravujeme již od časného jara.
Pěstujeme speciální květiny a to v barvě bílé a černé. Díky speciálním kouzlům potom měníme tyto květy na umělecká díla, které jsou ve dvou variantách:
Bílé mění naši mágové na bílé s polovinou černou.
anebo květy černé na květy s polovinou bílou.
Je to na památku bojů z doby zvyšující se rotace planety.
Každá elfská rodina má jeden tento kvítek nad dveřmi svého domu.
Tyto květy je možno naprosto vzácně nalézt i během celého roku. Neexistuje pro to žádné upozornění, záleží pouze na všímavosti případného nálezce. Komu se to však poštěstí, získá naprosto unikátní předmět zvyšující i několikanásobně hodnotu některé z jeho budov, pokud je správně použije. I největší šťastlivci ho naleznou však maximálně jednou za rok.
Stejně tak se na vánoce oblékáme do šatů, které mají buď spodní část černou a horní bílou,
nebo (nečekaně) spodní část bílou a horní černou.
Já vím někdo by mohl namítnout:
„A proč se tedy rovnou neoblékáte do šedé?“
I na to mohu odpovědět.
Elfové jsou tvorové milující slunce. Naše barva je tedy čistě bílá. Jen naprosto výjimečně si dovolíme jiné barvy – a to je světle modrá, případně lehce narůžovělá. O těchto módních vlnách však není třeba se dlouze bavit. Jedná se pouze o extrémní výstřelky mladých Elfů.
Na začátku zimních svátků se však oblékáme do již výše zmiňované kombinace černé a bílé, přestože nám to není příjemné, dáváme tím najevo, že si vážíme všech tvorů na naší planetě.
Ohledně zvyklostí co se týká jídla.
Je mi jasné že lidé, kteří to budou číst se znechuceně odvrátí, skutečnost je však taková, že v době od 22.12. – 30.12. tedy výročí ukončení VEV (Velké Elvenarské Války) se u elvenarů striktně dodržuje pouze jídlo bílé po celý den, a nebo jídlo černé.
Abych to upřesnil, pokud ráno začneme rybou, musíme již celý den jíst jen bílé věci, (pro šprýmaře tím nemyslím křídu, ani bílé šaty
). Tedy, jak jsem již nastínil, jedná se o rybu, bílý chléb (je povolen i se sádlem, případně s cibulí), slanina, a největší labužníci si vychutnávají bílé masové červíky lehce osmahnuté na přírodním oleji.Pokud se jedná o černá jídla – Jde o kančí guláš, prdelačku, tmavý chléb a běžně to zajídáme skořicovými pendreky.
Ale Elvenar se pomalu začíná zase stávat planetou všech bytostí žijících spolu v míru.
Jak jste tedy již doufám pochopili elfové neslaví vánoce, elfové slaví svátek planety, dobu kdy byla ukončena VEV.
Planety, kde je místo pro všechny, kteří chtějí žít v klidu a míru.
Děkuji za Vaši pozornost a přeji všem krásné vánoce
Akreditovaný historik Elvenaru
Godiva