• Ahoj návštěvníku! Jsi tu nový?
    Na fóru si nejprve musíš založit účet, aby ses mohl zapojovat do různých diskuzí nebo vytvářet svá vlastní témata. Registraci, která ti zabere jenom pár sekund, provedeš ZDE!

Soutěž veeelkyyy stavitel

  • Zakladatel vlákna DeletedUser3221
  • Vytvořeno

DeletedUser3221

Guest
Každé malé elfátko ví, že by se nemělo bez doprovodu vydávat za hranice města. Mimo bezpečí vysokého skalního útesu číhají mnohá nebezpečí, zejména provincie plné zuřivých a krvelačných nepřátel, dychtivých smlsnout si na měkkoučkém modroučkém masíčku. Naštěstí jsou elfské děti moudré a drží se v hranicích města. I přes tuto opatrnost však jednou nebezpečí dosáhlo do samého středu města.

Legenda praví, že to bylo zrovna v čase slunovratu, kdy byly stráže, ale i veškeré ostatní obyvatelstvo, plně zaměstnáni oslavami a zejména sbíráním slunečních paprsků na okraji města. Pro tuto vytíženost polevili v obezřetnosti, a tak se stalo, že hrozivý bezhlavý jezdec pronikl do samotného srdce města, a unesl několik dětí.


bezhlavý.JPG


Když se na to přišlo, byly vyslány mnohé hlídky a pátrací skupiny, ale Jezdec děti odvezl do hlubin Temnolesa, kterým ani bystré elfské oči nepronikly. I pozvali nešťastní elfové spřátelené rasy k poradě. Zuřiví orkové navrhli les vypálit, ale to by uhořely i děti. Lesní elfové navrhli povolat duchy lesa k pátrání, ale Temnoles byl zamořen zlou mocí, která duchy vypudila. Čarodějové chtěli les odčarovat, ale ostatní národy se obávaly, že by tuto zlou moc poté čarodějové chtěli pro sebe. Víly a hobiti chtěli zlou moc zapudit silou květin, ale i s pomocí božských semínek by to trvalo příliš dlouho. Elementálové chtěli vypustit síly živlů, ale to by opět zahubilo i nebohé elfí děti. Amuni a konstrukti tehdy ještě nebyli ve městě známi, nemohli proto přispět svojí radou. Ostatní se tedy radili a radili, ale shody dosáhnout nemohli. Až nakonec trpaslíky napadlo: "Uvařme mu pivo! Spojme své síly a znalosti a uvařme pivo tak lahodné, že mu ani bezhlavý jezdec neodolá! Vytáhne z lesa, prolije si zlatý mok hrdlem a plamen jeho života vyhasne!"

Ostatním národům se toto řešení zdálo příliš trpasličí, tvrdili, že všechno se přece nedá vyřešit pivem, ale nic lepšího je nenapadlo, a tak se rozhodli to zkusit. Hobiti dodali to nejlepší obilí a chmel ze svých polí, víly přidaly kapku ambrozie a dvě kapky lektvaru noci, orkové výtažek z houbiček, lesní elfové tu nejčistší vodu přímo od pramene, čarodějové kouzla na vylepšení chuti, elementálové lahodné a výživné minerály a trpaslíci to vše vařili několik dní a nocí nad svou trpasličí výhní.

Když bylo pivo hotovo, rozlila se po okolí tak nádherná vůně, že všichni přispěchali, neodolali, a začali nezřízeně popíjet. Naštěstí královna víl Sidhe měla tak silný odpor vůči trpaslíkům a všemu trpasličímu, že se nedala omámit a dokázala ostatním zabránit, aby vypili vše. Donesli tedy džbánek piva na kraj Temnolesa, ukryli se, a čekali. Netrvalo dlouho, a z lesa se vyřítil bezhlavý jezdec na svém oři. Spěšně uchopil džbánek a už jej lil do své hořící hlavy, kterou přivezl s sebou. Plamen jeho života však nedokázal odolat síle trpasličího moku a uhasl. Bezhlavý rytíř se v tu ránu svalil k zemi a bylo po něm. Spojenci pak prohledali Temnoles a našli elfské děti, vystrašené, ale nezraněné. Dovedli je tedy zpátky do města, a na oslavu záchrany pak všichni společně vypili zbytek piva.

Nikdy poté už se nedokázaly všechny rasy spojit ke společnému úsilí, ale na tu neodolatelnou chuť a vůni vzpomínají dodnes.
 
Nahoru