DeletedUser6167
Guest
. Avšak nikdo ten příběh neznal. Nikdo nebil tak starý jako lesní duch, aby ten příběh znal. A mohl ho dopovědět. Děti se dali do pláče. Když v tu najednou udeřil blesk tak silný, že otřásl celým domem. Zář toho blesku oslepila všechny. V tom okamžiku z ničeho nic levitovala křišťálově zářící bytost uprostřed místnosti...... Já vám ten příběh dovyprávím....... Onen mladík vstoupil do posvátného lesa. Kde nejen žijí lesní duchové, víly a samozřejmě zvířata . Ale kde žijí i stvůry. Stvůry tak kruté a zlé, že se jich i vlci boji. Vše živé před nimi prchá pryč. Jsou krutí, a nikoho nenechají na živu. Celá staletí drancovali posvátný les. Až do onoho dne. Kdy vstoupil mladík do lesa. Legenda praví, že jednou přijde mladík s tak ryzím srdcem a čistou duši, že onu kletbu prolomí. A nastolí tak opět mír a harmonii v celém lese. Avšak jak má kletbu zrušit, a jak zbaví posvátný les zlých nestvůr. Nikdo nevěděl. Okamžitě se mezi duchy a víly roznesla zpráva že mladík vstoupil do lesa. Bylo jim víc než jasné, že když už o chlapci ví celí les. Budou o něm vědět i nestvůry. Víly společně s duchy spěchali najít chlapce. Chlapec mezitím měl tu čest, seznámit se s lesní vílou Amelii. Která mu už všechno řekla. Vyprávěla mu také o posvátném jezeře který je ukryté hluboko v lese. Kam chodí čerpat všichni tvorové lesa sílu. Mladík chtěl dovést k onomu jezeru. Během té chvíle s ním šla už doslova armáda duchů a víl. Připraveni i položit život za to, aby chlapce ochránili. Nastalo podivné a nepřirozené ticho. všichni se zastavili. Když v tom z poza stromů se na ně vrhli nestvůry ze všech stran. Vypukla bitva kde se duchové snažili ze všech sil chlapce ubránit. Víly se rozprchli až na Amelii. Ta pospíchala lesem s chlapcem k onomu jezeru. Když už bili téměř u jezera, s křížila jim cestu nestvůra. Chlapec i Amelie ztuhly. Stáli vedle sebe nehnutě zírajíc na nestvůru. Nestvůra napřáhla svůj pařát a máchla po Amelii. V tom okamžiku chlapec vtiskl Amelii do své náruče a otočil se sní. Pařáty tak té nestvůry skončili v jeho zádech. Pomalu povoloval svoji sevřenou náruč ve které držel Amelii, naposledy videch a padl k zemi. Amelie stihla prchnout. Když pak lesní duchové přišli k chlapci, byl již mrtví. Nejstarší duch uchopil chlapce do náruče a vložil ho do posvátného jezera. Po chvíli začalo jezero zářit ostrým světlem. Z jezera se vyzdvihlo tělo chlapce. Voda se kolem něho motala jako by to byl had. Křišťálově zářila, ta zář prosvítila snad celý les. Poté navždy zmizel. A s ním i nestvůry. Legenda však praví že chlapec v lese pořád je.......... V tom vykřikne malá holčička. Ale to jsi přece ty..... Zářící postava se na ní jen tak podívá, usměje se, zazní ohromný hrom a v záblesku blesku opět zmizí........................... KDYBYCH VĚDĚL ŽE SE TAK ROZVÁŠNÍM TAK NEPOČÍTÁM TY SLOVA. 
..... NAKONEC JSEM SE ROZHODL ŽE UDĚLÁM RADĚJI HEZKÝ A DELŠÍ PŘÍBĚH. NEŽ ABYCH SOUTĚŽIL. SNAD SE VÁM BUDE MŮJ PŘÍBĚH LÍBIT......
..... NAKONEC JSEM SE ROZHODL ŽE UDĚLÁM RADĚJI HEZKÝ A DELŠÍ PŘÍBĚH. NEŽ ABYCH SOUTĚŽIL. SNAD SE VÁM BUDE MŮJ PŘÍBĚH LÍBIT......
