DeletedUser1798
Guest
Před tisíci lety se v jižních pouštích objevil malý národ. Meraldové, jak si sami říkají, jsou bytosti podobné lidem. Na první pohled zaujmou svýma kočičíma očima jantarového zbarvení. Zvláštností je zeleně zbarvená zornice, která se ve vzteku mění na krvavě rudou. Světlá kůže, kdysi nazelenalého odstínu, je téměř sněhově bíla. Ženy nosí své bělavé vlasy volně rozpuštěné zatímco muži je spínají do ozdobných spon. Důležitým doplňkem jsou jakési čepice se střapci po ramena. Jejich zbarvení a počet krystalů zobrazuje společenské postavení. Meraldové milují zelené krystaly, které v bezměsíčných nocích matně nazelenale září. Rozesety po celé poušti jsou jedinou vzpomínkou na jejich původní domov.
Meraldové pocházejí z temného světa známého jako Marao. Rostliny zde rostou do rozličných tvarů a temně modrých odstínů. Povrch je protkán obrovskými zelenými krystaly, jež nazelenale září. Díky ním získal tento národ magické schopnosti, které staletími zdokonalovali. Mezi mocnými dávných věku povstal jeden mág jménem Pharos. S pomocí svých věrných objevil způsob, jak otevřít portál do jiných světů, a tak se jednoho dne podařilo navázat spojení i do našeho světa. Skupinka odvážných se rozhodla prozkoumat nově objevenou zem, která se Meraldům natolik zalíbila, že zde vytvořili svou kolonii. Dále historie vypráví o tom, jak Pharos nechal postavit obrovské plavidlo a pomocí magie na něj umístil několik největších krystalů. Poté je poslal portálem. Říká se, že náklad přiletěl na křídlech manty. Avšak po průchodu se loď zřítila a krystaly se rozesely po celé poušti.
Kolonie vzkvétala a rozšiřovala se . Nic však netrvá věčně. Moudří praví, že krystaly nevydržely zář našeho slunce a jejich schopnost propůjčovat Meraldům magickou moc vyprchávala. Část Meraldů se proto rozhodla navrátit se na temný svět, ale jiná část si zamilovala novou zem natolik, že zde zůstala i za cenu věčného odloučení od svých přátel a příbuzných.
I přes ztrátu magických schopností se podařilo Meraldům rychle přizpůsobit. Pohoří Peren obklopující jižní pouště jim poskytovalo dostatek nerostů, zvláště pak vzácný kov zvaný Saridum. Tento černý kámen s matným leskem dával zbraním lehkost pírka, tvrdost diamantu a velkou houževnatost.
Odvaha a síla tohoto lidu se rychle rozšířila do okolních zemí, zvláště obávané byli jejich střelecké oddíly. Pro svůj výtečný zrak, jsou jejich lučištníci schopni zasáhnout i daleké cíle. Pro jezdectvo využívají tvory podobné přerostlým krysám nazývané Ikuru, které si dovezli ze svého domova.
Meraldové nejsou proslulí jen jako bojovníci, ale také pro svou lásku k obchodu a směně. Své zbraně však prodávají jen zřídka a pokud ano, potom za velmi vysoké ceny. Jejich hlavním zbožím jsou pak šperky ze zelených krystalů. Dále pak ručně tkané koberce ze srsti Ikuru, jež vynikají svou měkkostí a schopností udržet teplo. Oděvy se původně vyráběly z nejměkčí srsti, která roste pouze na konci ocasu. Pro nákladnou výrobu dnes ošacení výhradně kupují. Ač po letech zvyklí na slunce cestují nejraději v noci pod hvězdnou oblohou.
Strava je poměrně prostá. Z Maraoských hub, které pěstují v pouštních jeskyních, připravují jednoduché pokrmy. Jídelníček si zpestřují jeskynními ještěrkami a hady.
Další zvláštností jsou jejich obydlí. Díky vynálezu skla si v poušti budují impozantní domy, v jejíchž středu je soustava zrcadel, které do podzemí přivádí denní světlo. Domy jsou napojené na soustavu uměle vytvořených jeskyní. Zde pěstují své houby. Vesnice jsou obvykle tvořeny asi 20 domy.
Jazyk tohoto lidu je podobný zpěvu. Někteří lidé říkají, že jejich básně jsou dokonalou hudbou. K melodickému jazyku patří písmo, které v minulosti využívalo systém znaků, toto se však ukázalo jako nepraktické, a tak vznikla jejich abeceda.
Je toho hodně co o Meraldech zatím nevíme. Především však jsou to zvídaví tvorové, kteří jsou věrní přátelé, ale i obávaní nepřátelé. Lidé, kteří se s nimi setkali je popisují jako skvělé hostitele a výborné společníky milující hudbu, tanec a společenské hry.
Meraldové pocházejí z temného světa známého jako Marao. Rostliny zde rostou do rozličných tvarů a temně modrých odstínů. Povrch je protkán obrovskými zelenými krystaly, jež nazelenale září. Díky ním získal tento národ magické schopnosti, které staletími zdokonalovali. Mezi mocnými dávných věku povstal jeden mág jménem Pharos. S pomocí svých věrných objevil způsob, jak otevřít portál do jiných světů, a tak se jednoho dne podařilo navázat spojení i do našeho světa. Skupinka odvážných se rozhodla prozkoumat nově objevenou zem, která se Meraldům natolik zalíbila, že zde vytvořili svou kolonii. Dále historie vypráví o tom, jak Pharos nechal postavit obrovské plavidlo a pomocí magie na něj umístil několik největších krystalů. Poté je poslal portálem. Říká se, že náklad přiletěl na křídlech manty. Avšak po průchodu se loď zřítila a krystaly se rozesely po celé poušti.
Kolonie vzkvétala a rozšiřovala se . Nic však netrvá věčně. Moudří praví, že krystaly nevydržely zář našeho slunce a jejich schopnost propůjčovat Meraldům magickou moc vyprchávala. Část Meraldů se proto rozhodla navrátit se na temný svět, ale jiná část si zamilovala novou zem natolik, že zde zůstala i za cenu věčného odloučení od svých přátel a příbuzných.
I přes ztrátu magických schopností se podařilo Meraldům rychle přizpůsobit. Pohoří Peren obklopující jižní pouště jim poskytovalo dostatek nerostů, zvláště pak vzácný kov zvaný Saridum. Tento černý kámen s matným leskem dával zbraním lehkost pírka, tvrdost diamantu a velkou houževnatost.
Odvaha a síla tohoto lidu se rychle rozšířila do okolních zemí, zvláště obávané byli jejich střelecké oddíly. Pro svůj výtečný zrak, jsou jejich lučištníci schopni zasáhnout i daleké cíle. Pro jezdectvo využívají tvory podobné přerostlým krysám nazývané Ikuru, které si dovezli ze svého domova.
Meraldové nejsou proslulí jen jako bojovníci, ale také pro svou lásku k obchodu a směně. Své zbraně však prodávají jen zřídka a pokud ano, potom za velmi vysoké ceny. Jejich hlavním zbožím jsou pak šperky ze zelených krystalů. Dále pak ručně tkané koberce ze srsti Ikuru, jež vynikají svou měkkostí a schopností udržet teplo. Oděvy se původně vyráběly z nejměkčí srsti, která roste pouze na konci ocasu. Pro nákladnou výrobu dnes ošacení výhradně kupují. Ač po letech zvyklí na slunce cestují nejraději v noci pod hvězdnou oblohou.
Strava je poměrně prostá. Z Maraoských hub, které pěstují v pouštních jeskyních, připravují jednoduché pokrmy. Jídelníček si zpestřují jeskynními ještěrkami a hady.
Další zvláštností jsou jejich obydlí. Díky vynálezu skla si v poušti budují impozantní domy, v jejíchž středu je soustava zrcadel, které do podzemí přivádí denní světlo. Domy jsou napojené na soustavu uměle vytvořených jeskyní. Zde pěstují své houby. Vesnice jsou obvykle tvořeny asi 20 domy.
Jazyk tohoto lidu je podobný zpěvu. Někteří lidé říkají, že jejich básně jsou dokonalou hudbou. K melodickému jazyku patří písmo, které v minulosti využívalo systém znaků, toto se však ukázalo jako nepraktické, a tak vznikla jejich abeceda.
Je toho hodně co o Meraldech zatím nevíme. Především však jsou to zvídaví tvorové, kteří jsou věrní přátelé, ale i obávaní nepřátelé. Lidé, kteří se s nimi setkali je popisují jako skvělé hostitele a výborné společníky milující hudbu, tanec a společenské hry.
Naposledy upraveno moderátorem:
