Maatina
Znalec fóra
Kdo chce v boji uspěti,
musí řádně cvičiti.
Každé ráno na cvičišti,
pak je lehce na bojišti.
Nebo taky odpoledne,
třebas vnoci, ale předně:
kdo každý den trénuje,
z luku střílí, šermuje,
tomu úspěch v boji patří,
zkušeností má ten za tři.
Prostory, jež pro to máme,
báječně jsou udělané.
Jaký um má stavitel,
uznává sám velitel.
Na skále hradby vztyčené,
řetězy jsou zpevněné.
Též kořeny je dobře kryjí,
drobné keře dekorují.
Co však je to nejhlavnější,
jak je všecka zbroj, zbraň věnčí.
Jak výborně slouží věru
tomu svému účelu.
Větru pěkně navzdory,
tyčí se tu prapory.
Červenou ty barvu mají,
stojí hezky na okraji.
Schody tam se široké dmou,
celé šiky vojska pojmou.
Jejich tvarem podkova je,
vstup i výstup umožňuje.
Na hoře té plošina,
tou je řádná rovina,
se symboly kreslenými,
značkami to pozemními.
Zde cvičí mužstvo formace,
pohyb vpřed i rotace.
Mezi tímto schodištěm,
v jeho srdci ukrytém,
tam, kde té podkovy je střed,
vsazena je velká věc.
Takto tedy aspoň zří,
za to vděčí sochaři.
Z kamene tam hlava dračí,
vytesána, zuby tasí.
příchozí tam takto vítá,
ochranu a sílu skýtá.
Ve hradbách pak ukrývá se,
a stojí tu v celé kráse,
všechno možné náčiní,
co se v boji přičiní.
Vzadu v skále otesané,
stojí terče přichystané.
Do nich se tu v každý čas,
střílí mocně zas a zas.
Vojska našeho to pýcha,
vítězství už na nás dýchá.
Kdo ovládá cvičiště,
ten zvládne i bojiště.
musí řádně cvičiti.
Každé ráno na cvičišti,
pak je lehce na bojišti.
Nebo taky odpoledne,
třebas vnoci, ale předně:
kdo každý den trénuje,
z luku střílí, šermuje,
tomu úspěch v boji patří,
zkušeností má ten za tři.
Prostory, jež pro to máme,
báječně jsou udělané.
Jaký um má stavitel,
uznává sám velitel.
Na skále hradby vztyčené,
řetězy jsou zpevněné.
Též kořeny je dobře kryjí,
drobné keře dekorují.
Co však je to nejhlavnější,
jak je všecka zbroj, zbraň věnčí.
Jak výborně slouží věru
tomu svému účelu.
Větru pěkně navzdory,
tyčí se tu prapory.
Červenou ty barvu mají,
stojí hezky na okraji.
Schody tam se široké dmou,
celé šiky vojska pojmou.
Jejich tvarem podkova je,
vstup i výstup umožňuje.
Na hoře té plošina,
tou je řádná rovina,
se symboly kreslenými,
značkami to pozemními.
Zde cvičí mužstvo formace,
pohyb vpřed i rotace.
Mezi tímto schodištěm,
v jeho srdci ukrytém,
tam, kde té podkovy je střed,
vsazena je velká věc.
Takto tedy aspoň zří,
za to vděčí sochaři.
Z kamene tam hlava dračí,
vytesána, zuby tasí.
příchozí tam takto vítá,
ochranu a sílu skýtá.
Ve hradbách pak ukrývá se,
a stojí tu v celé kráse,
všechno možné náčiní,
co se v boji přičiní.
Vzadu v skále otesané,
stojí terče přichystané.
Do nich se tu v každý čas,
střílí mocně zas a zas.
Vojska našeho to pýcha,
vítězství už na nás dýchá.
Kdo ovládá cvičiště,
ten zvládne i bojiště.
