• Ahoj návštěvníku! Jsi tu nový?
    Na fóru si nejprve musíš založit účet, aby ses mohl zapojovat do různých diskuzí nebo vytvářet svá vlastní témata. Registraci, která ti zabere jenom pár sekund, provedeš ZDE!

Lovec Krys

Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.

Embla

Hlavní moderátor fóra
Elvenar tým
Osobnost1.png

3360.jpg

Jako další přijal pozvání hráč Lovec krys. Děkuji, že si udělal čas a odpověděl na všechny mé zvídavé otázečky. Musím říct, že se rozepsal opravdu podrobně a opravdu doporučuji přečíst si všechny odpovědi.

1. Jak se jmenuješ, odkud jsi a kolik ti je let?

Vlastním jménem se jmenuji Jakub, je mi 37 a jsem z Orlové.

Orlová je město o velikosti středního okresního města v Ostravské aglomeraci uprostřed trojúhelníku měst Ostrava - Havířov - Karviná.
Z historického jádra našeho města zbývá jen část, která přežila poddolování. Většinu dnešní Orlové tvoří sídliště na kopci postavené v druhé půlce minulého století obklopené rodinnými domky a lesy (tedy mnohdy spíše lesíky - ono jich je tady poměrně dost, ale jsou spíše menší rozlohy, žádné pralesy - za pár minut většinou z nich projdete ven), na mnoha místech okrajová rodinná zástavba plynule přechází v podobnou zástavbu okolních měst a městeček.
Jedna zajímavost na závěr - Orlová je největší sídlo v ČR bez osobní vlakové dopravy (koleje prochází historickou částí města, ale jezdí po nich jen nákladní doprava).

2. Kdy jsi Elvenar objevil a vzpomeneš si, co tě ke hře přitáhlo?
To si pamatuji docela dobře - do hry mě přitáhl bratr se švagrovou, kteří začali hrát řádově 1 - 2 týdny přede mnou.
Já sám jsem začal hrát na přelomu května a června 2017, tedy zhruba v době, kdy výzkum končil půlčíky (když se podívám na archív oznámení tak dokonce pár dnů před jejich příchodem). Celkem mám tedy za sebou 20 měsíců hraní.
Ještě si pamatuji, jak jsem se jich první den ptal, jak to dělají, že jejich manufaktury vypadají líp než ty moje (lv 1). Holt taky jsem byl začátečník, který o hře nic nevěděl.

3. Co rád děláš ve volném čase? Máš nějaké záliby?
Většina mojí zábavy je spojena s počítačem a hrami. Kromě toho také rád čtu (i když se musím přiznat, že poslední dobou četbu knížek trošku zanedbávám).

K počítačovým hrám se vyjádřím ještě níže, teď jen dodám, že u nich vždy mám vypnutou hudbu a ztlumené zvuky - obvykle u nich buď poslouchám hudbu nebo se na něco (film/seriál) koukám.

Kromě nich ještě obvykle jednou týdně máme s bratrem a švagrovou herní den, kdy spolu několik hodin hrajeme deskové a karetní hry - dnes už nejsou jedinými společenskými hrami klasické karty nebo dostihy či monopoly - dnes jsou hry, ve kterých můžete stavět kartičky měst/krajin a získávat za ně body, nebo hry, kde si postavíte vesmírnou loď a pak s ní závodíte, různé hry na hrdiny, dobývací strategie (ať už na Zemi nebo ve vesmíru) a spousta dalších společenských her různé obtížnosti, složitosti, délky hraní i doporučeného minimálního věku (a samozřejmě různé ceny - od levných za několik málo stovek až po ty dražší většinou kolem 2000).

U knížek mám raději delší příběhy než povídky. Povídky mají pro mne hlavní nevýhodu v tom, že než se člověk seznámí s postavami, tak je konec, zatímco u delších románů je s nimi mnohem delší dobu. Obvykle říkávám, že každý pořádný román (nebo knižní série) má alespoň 1000 stránek.
Také preferuji papírové knížky oproti elektronickým. Žánrově pak hlavně fantasy a sci-fi (u filmů pak ještě navíc parodie).
Patří mezi ně například Feistova Midkemijská sága, Tolkienův Pán prstenů, Cookova sága o Černé legii (která bohužel u nás nevyšla celá, zájemci, kteří si ji chtějí přečíst celou, si musí vystačit s anglickými originály - 9 knih, česky vyšly 4), Martinovu Píseň ledu a ohně (knižní předloha pro seriál Hra o trůny), ale také Rowlingové Harryho Pottera nebo Flanaganového Hraničářova učně určené primárně spíše pro mládež. Ze sci-fi pak například O.S. Cardovu knižní sérii o Enderovi (a doplňující sérii o Fazolkovi), jejíž první díl byl i zfilmován (Enderova Hra).

Také bych málem zapomněl na jednu oblast, kterou také čtu - mangu (případně koukám na její anime verze), např. The Promissed Neverland, World Trigger, Naruto/Boruto, My Hero academia, Dragonball.

A také pár komixů:
The Walking Dead (podle kterého je natočen stejnojmenný seriál (byť se v mnoha ohledech od předlohy stále více odchyluje - zejména ohledně postav - většina dnešních hlavních seriálových postav je v komixu mrtvá nebo nikdy neexistovala a naopak).

Nebo trošku z jiného soudku komix Erma, což je o školou povinné holce, která se od svých vrstevníků liší svým původem - zatímco otec je spisovatel hororů, tak její matka je Yokai (pro neznalé Yokai je označení pro japonské nadpřirozené bytosti, duchy a démony), po matce pak má zděděné nadpřirozené schopnosti (např. levitaci, procházení zdí, telekinezi, teleportaci mezi zrcadlovými plochami). Uvedu například jednu legendární hlášku pronesenou na adresu Ermiiných kamarádů během Helloweenského koledování: "Takže si to shrňme. Vy se poflakujete s Ermou, ale máte strach jít koledovat do domu, ve kterém možná straší?". Všem angličtinářům vřele doporučuji.

4. Jaké práci se věnuješ v reálném životě?
Jsem analytik / programátor v jedné ostravské softwarové firmě.

5. Hraješ i jiné hry? Máš raději budovatelské nebo bojovné?

Ano, hraji. Aktuálně kromě Elvenaru hraji pravidelně i Lineage II (i když už ne online) a Minecraft.

Z online her si občas zahraju ještě některé io hry - například LittleBigSnake či Superhex. Dříve jsem hrával i další, včetně otce zakladatele io her - Agara.

Elvenar je první prohlížečová hra po delší odmlce v tomto druhu her. Kdysi jsem jako první webovku hrál Travian a poté ještě několik dalších (kratší dobu než Travian nebo Elvenar).

Poslední dobou dávám přednost spíše budovatelským než bojovým/akčním, ale nějakou slušnou RPG, strategickou nebo akční hrou rozhodně nepohrdnu.
Nepohrdnu ani plošinovkami včetně legend jako jsou Mario nebo Boulder Dash, či jejich modernějšími klony.
Co naopak nehraju nikdy, jsou sportovní hry - mně jako antisportovci přijdou prostě nudné.

6. Co znamená tvá přezdívka ve hře a má pro tebe nějaký význam?
Příznivce koček zklamu - ačkoliv je to jeden z možných výkladů, moje přezdívka nemá s nimi nic společného. Je to vlastně moje druhá přezdívka používaná v online hraní.

První byla převzata z anime/mangy Naruto, konkrétně to bylo "Orochimaru" a začal jsem ji používat v době, kdy Naruto nebyl ještě moc známý. Později, když se už anime stalo známější a po online světě pobíhalo více stejně nebo podobně pojmenovaných postav jsem ji zkrátil na Oro a po letech nakonec vyměnil za tu současnou.

K této výměně došlo při hraní Agara (pro neznalé je to 2D prohlížečová hra, ve které hrajete za kulatou barevnou kouli (kruh) a požíráte drobné částečky na mapě, případně soupeře menší než vy - jelikož menší koule jsou rychlejší, tak je musíte buď dostat strategií nebo jiným trikem - máte k dispozici dělení, kdy se rozdělíte na půlku a tu druhou půlku "vyvrhnete" do určité vzdálenosti velkou rychlostí, což vám umožní pohltit soupeřící koule menší než půl té vaší. Po nějaké době se obě (nebo více, pokud postup opakujete) vaše koule sloučí zase do jedné velké, do té doby se ale sami stáváte snadnějším terčem pro soupeře, jejichž koule jsou větší než ty vaše. A jelikož je to online hra, tak soupeřících koulí na mapě může být docela dost. Tak jako spousta dalších io her i Agar však trpí vysokou zabotěností (většina soupeřů jsou boti - automatičtí hráči) - odtud tedy pochází moje přezdívka Lovec Krys.
 
Naposledy upraveno:

Embla

Hlavní moderátor fóra
Elvenar tým
7. Zajímalo by mě, jakou rasu sis vybral. Která se ti víc líbí a proč? Jaká spřátelená rasa ti je nejbližší?
Elfové vs Lidé:
Hraji jen za elfy, výběr rasy byl pro mne vcelku jednoznačný - lidi se mi nelíbí a ty jejich budovy taky ne (některé budovy v pozdějších fázích hry však mají i hezčí než elfové, např. moje vysoce neoblíbené obytky u půlčíků). Trošku je škoda, že se časem mnohé budovy obou ras tak moc sblížily - některé vypadají skoro stejně.

I přesto, že bych za lidi nehrál, bral některé jejich základní jednotky - např. dostřel lidských jednotek mají elfové přístupný až u jednotek z tábora žoldnéřů (nevím, zda je toto něčím vyváženo u elfích jednotek, nebo mají lidi v boji výhodu).

Spřátelené rasy:
Nemám nějakou vyloženě oblíbenou spřátelenou rasu - každá má něco, co se mi líbí více a něco, co se mi líbí méně. Tak napíšu alespoň pár poznámek ke všem.

U trpaslíků se mi z budov nejvíce líbily obytné budovy (první vylepšení), to druhé už není tak hezké. Naopak za méně povedené považuji ta velká ozubená kola na jejich dílnách.

Víly byly nejrychlejší rasa, akorát se mi zdálo, že to vývojáři s tou jejich barevností trošku přehnali.

Spoustě hráčů se nelíbí styl orků, ale já s ním neměl problém. Výroba trusu mě nijak nevadila. Za jejich nejméně povedenou budovu považuji Manufakturu na gobliní kouzelný prach - ta houbovito-amébovitá věc se mi nelíbí. Naopak výrobny gobliních elixírů vypadaly hezky.

Lesní elfové byli hezká kapitola - ze začátku svižná, po výzkumu elfích výroben byl ten výzkum trošku zdlouhavý (ale zase těch výzkumů bylo na konci jen pár, takže to i přesto netrvalo tak dlouho jako orkové). Akorát po výstavbě dostatečného počtu vrb na manu už mi nezbylo moc místa na portál a přidruženou výrobu - tohle byla kapitola, kdy jsem přestal plnit osadnické úkoly a začal je odklikávat v novém věku. Obytné budovy lesních elfů (první vylepšení - ty zelené) jsou jedny z nejhezčích obytek.

Čarodějové a draci: Hezké (i když trošku obří) obytky (hlavně první vylepšení - mi se prostě ten tmavší odstín líbí více než ten světlejší), také dílny byly hezké (u těch bych nejraději zkombinoval půlku prvního vylepšení (tmavší střechu s tím zbytkem z druhého vylepšení). Naopak za nejméně povedenou budovu považuji ty nehezké foukací trubky na křišťál.
Systém fakult byl na první pohled trošku komplikovaný, ale dalo se s tím pracovat. Jen nemusely být Kampus a fakulty tak obří a mohla se trošku líp vybalancovat produkce a spotřeba učňů, většinou jedna nebo více fakult stála na jejich nedostatku. Taky děkan byl u úkolů chytrý když chtěl produkovat suroviny na vylepšení fakult v době, kdy už je měla většina hráčů všechny na maximum.
Když se člověk podívá na produkci jednotlivých fakult podívá, tak si řekne, co se vlastně děje s tím odpadem učňů (no dle fakult to vypadá, že Alchymisté ze svých méně úspěšných spolužáků vaří lektvary, nekromanti z nich dělají kostry a mystikové s nimi krmí draky).

Půlčíkovské farmy a pole a jejich zemědělství byly ok, jen byl trošku oříšek to uspořádat s menším počtem mezer. Přišlo mi zbytečné vylepšovat jejich farmy, kapitolu mi brzdila spíše produkce polí než farem. Naopak jejich budovy považuji za nejošklivější ze všech ras - u drahokamových manufaktur se už těším, až se jich zbavím. Jejich obytky (elfí verzi) považuji za vůbec nejošklivější ze všech (takový nepovedený pseudopanelák - i ty lidské byly hezčí) a dílny jsou totéž v bledě modrém. Já bych u hobitích obytek spíše čekal travnaté kopečky se vchodem a případně vyčnívajícími věžičkami.

Elementálové do hry přinesli nový druh zboží - živoucí, kterému díky jeho rozpadu přezdívám prošlé. Jakoby nestačilo jeho omezení produkcí rozpadajících se semínek. Uvítal bych, kdyby se nerozpadalo, ale je mi jasné, že to už se nezmění (alespoň, že v nové kapitole to rozpadání lze omezit divem).

Amuni (kterým přezdívám Mončičáci), jsou rasou, kde se v hlavním městě nacházím nyní (blízko jejich dokončení). Za jejich nejhezčí budovu považuji nejvyšší úroveň Manufaktury na vílí hedvábí (tu s motýlem). Za jejich největší slabinu považuji jejich divy - pyramidu si postavím jedině proto, že produkuje těžkooděnce a ten druhý - no řekněmě, že na manu jiné divy a Magický dar obvykle končí rozbitý na fragmenty nebo občas použitý na manu přes Dračí opatství.

Konstrukti (já jim přezdívám Borgové): K této rase se dostanu v blízké době (někdy v průběhu karnevalu, chtěl jsem se k nim dostat před začátkem, ale díky dřívějšímu termínu to nestihnu).
Konečně se zbavím těch půlčíkovských manufaktur na drahokamy.
Za jejich největší slabinu považuji nedostatek populace (obávám se, že budu muset přistavovat obytky a ve výsledku pak stejně budou moje obytky zabírat nejméně tolik místa jako nyní).
Za jejich největší plus naopak považuji oba jejich divy. Všechny 4 efekty jsou pro mne dostatečný důvod je postavit (a speciálně hurá divu, díky kterému je možné jet turnaj na 6 kol ve volném čase i pro pracující).

8. Je pro tebe nějak důležitá pozice v žebříčku? Případně pozice společenství v žebříčku?
Pozice v žebříčku je pro mne důležitá - ale jen do určité míry. To znamená, že jedním z mých cílů v této hře je posouvat se v žebříčku směrem vzhůru (aktuální dlouhodobý cíl mám dostat se do top 100), ale nehodlám to nijak hrotit, rozhodně ne na úkor efektivity města. Navíc je mi jasné, že na úplný vrchol se nikdy nedostanu (tedy alespoň pokud nevyhraji loterii a nedokoupím si předražené prémiové rozšíření).

Pozice společenství v žebříčku pro mne naopak není důležitá vůbec. Důležitější je pro mne výkonost společenství v turnaji. Poté, co jsme se společenstvím začali pravidelně dávat 10. truhlu jsem si do města pořídil kouzelné obytky a dílny, takže být součástí společenství dávajícího 10. truhlu dostatečně často (nemusí to být každý týden) je pro mne nutnost (Alespoň prozatím, kdy moje zásoba plánků je díky častému přechodu mezi kapitolami často v jednotkách kusů, což se zase změní až budu delší dobu na konci výzkumu a místo 4+ kapitol ročně budu přecházet jenom 2x (pokud by se do hry zavedla možnost konverze plánků na královskou rekonstrukci, jak o tom píšeme my hráči na betě, tak to zase bude o něčem jiném a zase potřeba 10. truhly vzroste a to nejen pro nás, kteří máme ve městěch nějaké ty kouzelné budovy)).

9. Chtěla bych znát tvůj názor k Dobrodružství společenství? Jaké jsou tvoje pocity. Co říkáš náročnosti úkolů a odměnám?
Dobrodružství je dobrý nápad, ale jeho realizace má dva zásadní nedostatky, díky kterým jej část společenství bojkotuje.

Prvním je systém rotujících úkolů, který je dosti unavující, zejména pro hráče, kteří mají ve městě více než jen pár budov navíc. Každý, kdo někdy překlikával úkoly pro výrobu ve 20 či více dílnách/manufakturách ví, o čem mluvím - naklikat úkol, vybrat odměnu, přetočit 15 truhel a znovu opakovat třeba 10x po sobě. Tady můžeme doufat, že systém úkolů z výzev je predzvěst stejného nebo podobného systému i pro dobrodružství.

Druhým je poměr vynaloženého úsilí a odměn. Odměny jsou prostě dlouhodobě neadekvátní vynaložené námaze. Podle mého názoru by Inno prostě mělo vylepšit tyto odměny tak, aby dobrodružství bylo pro společenství více atraktivní.

10. Využíváš aplikaci v mobilu nebo hraješ jen na Pc? Případně by mě zajímali tvé připomínky, pokud nějaké jsou.
Hraji jen na PC, aplikaci používám jen občas na sousedskou výpomoc a pouštím ji ze simulátoru na PC (můj mobil je poněkud staršího data a Elvenar na něm fakt nehrozí).

Já bych ze všeho nejvíce ocenil, kdyby byla do PC verze přidána motivace přímo z mapy/seznamu členů spolčenství bez nutnosti lézt do města a ručně hledat budovy.
Dokud tomu tak nebude, nejspíše budu i nadále dávat podpory jen občas (tzn. maximálně 1x týdně, s výjimkou vzácných krátkých období, kdy potřebuji velké množství mincí a motivuji častěji).
Kdyby byla možnost podpory dát stejně rychle jako přes aplikaci, dával bych je zase častěji namísto toho, abych je flákal.

11. Poslední událost, která tu proběhla, je krátká událost o Gaelagil a Burukbrakovi. Co si myslíš o událostech (i těch dlouhodobých) a jejich úkolech a odměnách?
Eventy i události jsou pro mne cenným zdrojem budov (případně dalších věcí). Eventové budovy umožňují při správném výběru a nějakém tom štěstí nepoužívat standardní kulturní budovy. Čímž ušetří trošku místa, které lze využít jinak.

Myslím, že existuje množina úkolů, které omezují hráče natolik, že jim výrazně znesnadňují dané úkoly dokončit. Toto bývá v některých úkolových řadách řešeno alternativními možnostmi (např. řešení střetů nebo turnajových střetů), bohužel to však neplatí pro všechny úkolové řady, což je škoda.

Jako negativní vidím tendenci zmenšovat % šance na odměnu z truhly ve velkých eventech. Vidět to lze zejména na karnevalu. Podle mne větší počet pokusů a hlavních odměn nevyváží nižší % šance a získáme tak z eventu menší počet budov. Nejspíše ke stejnému závěru došli vývojáři, kdy buď na základě dat ze hry nebo reakcí na betafóru zvýšili % u nejdražší truhly z 15 na 30. Škoda, že zůstalo pouze u té jedné truhly. Zatím (v době, kdy toto píši) nemám vyzkoušené, kolik budov vlastně z eventu dostanu a zda budu moci mít celý set z hlavních odměn nebo ne - zatím čekám, až se objeví budova, kterou chci (moje beta vesnice je v lesních elfech, tak bych rád nahradil vrby a zajistil si tak dostatek many i pro čaroděje).
 

Embla

Hlavní moderátor fóra
Elvenar tým
12. Zajímá mě tvůj názor na provincie a s tím spojené získané rozšíření, případně získávané rozšíření z výzkumu.
Poslední kapitoly dostáváme jen jedno rozšíření z výzkumu - to považuji vzhledem k nárokům na místo jako nedostatečné. Myslím, že by měly ve výzkumu zůstat alespoň na 2 na kapitolu, jako je tomu u čarodějů a půlčíků. Dle mého by je mohli přidat klidně i zpětně (jako nepovinné pokud by byly za osadnické suroviny).

Rozšíření z provincií hraje celou dobu poměrně významnou roli v získávání místa, s klesajícím počtem rozšíření z výzkumu ještě mnohem větší (až přímo zásadní, pokud hráči nechtějí bourat budovy - a to oni obvykle nechtějí (ani já ne).

Jedna z hlavně využívaných strategií při boji s místem je overscouting. Tato strategie, zejména u hráčů, kteří jsou již na konci výzkumu delší dobu, naráží na jeden limit - a tím je aktuální strop v počtu rozšíření z provincií. Kromě získaného rozšíření je na overscouting vytvářen ještě tlak od samotných vývojářů, a to úkoly řešení střetů, kterých v eventech a úkolových řadách nebývá málo. U hráčů na konci výzkumu tak dochází k paradoxní situaci, že na jednu stranu je tlak na další provincie z úkolových řad, ale na druhou stranu jim Inno v podstatě vzkazuje, že jim z nich další rozšíření nedá (alespoň zatím ne).

Jedinou výhodou u tohoto problému je, že už se do limitu samotného moc dalších ras nevejde. Dle mých propočtů (jestliže u borgů je potřeba 360 provincií, v kapitole XV by tak bylo potřeba 400 a XVI 440) dojde ke zvýšení limitu současně s nasazením XVI. kapitoly (jinak by na XVI. kapitolu připadala pouze 2 rozšíření z provincií). Dle mého by bylo nejlepší tento limit zvednout i dříve. Další věcí, která by dle mě mohla hráčům pomoci, by bylo další zvednutí počtu provincií na kapitolu (podobně jako u Amuni se zvedlo o 40 namísto předchozích 30, by mohlo dojít ke zvýšení na 50 u dalších ras).

13. Bojuješ v provinciích či v turnajích? Případně je pro tebe lepší vyjednávání a věnuješ se plně turnajům? Co si myslíš o odměnách v turnajích?
V provinciích jenom vykupuji zhruba od doby, kdy mi došli počáteční těžkooděnci. Dneska mám na mapě i zelené provincie, takže by se bojovat dalo, ale zase si nechci plýtvat armádu na provincie, raději ji používám v turnaji.

Turnajům se věnuji velmi aktivně a to hned z několika důvodů:
Relikvie - Turnaj je nejlepší zdroj na relikvie. Při jeho aktivním hraní se dá udržet nepřetržitá výroba libovolného kouzla i při akademii lv5 bez negativního efektu na bonus výroby prošlého zboží (pokud jej dané kouzlo spotřebovává).

Runy - Turnaj je při aktivním hraní nejlepší zdroj na runy. To mi prozatím umožňuje stavět nové divy krátce po jejich vyzkoumání, zejména díky tomu, že z turnaje padají runy i pro ještě nevyzkoumané divy.

VB - Příliv VB (ať už z beden nebo přímo z turnajových provincií) rozhodně taky není zanedbatelný

Plánky - Každému, kdo je členem společenství dávajících 10 truhel (ať už pravidelně nebo ne), plánky umožňují vylepšování magických obytek/dílen bez nutnosti používání dalších diamantů

Body - A konečně každému, komu alespoň trochu záleží na bodech - prvních 100 pozic v turnaji je bodovaných (s rychlejším nárůstem od 50. pozice (po 10) a od 10. pozice pak po 50.

Moje strategie, co se týče turnaje a boje / výkupu, je první boj, pak výkup, konkrétní poměr pak záleží na samotném turnaji (a tom, zda jedu daný turnaj na svůj standard nebo na doraz). Bojuji automatem, jen zřídka se pustím do ručního boje - i tím automatem to zabírá poměrně dost času. A pro ruční boj nejsou vždy vhodné stejné kombinace jednotek jako pro automat, takže bych se musel v případě ručních bojů turnaj v podstatě znovu naučit.

Můj současný výkon v turnaji (standard kolem 3000 bodů) je výsledkem dlouhodobého procesu, během kterého jsem kromě nabírání zkušeností (k tomuto mám jako pomůcku vytvořený excel se záznamy (např. jaké jednotky jsem používal, případně poznámky k následujícímu turnaji stejné relikvie) také postupně uzpůsoboval vesnici pro potřeby turnaje. Mám např. postavené všechny vyzkoumané vojenské divy, všechny 3 budovy na jednotky a tolik manufaktur, kolik mi jen místo umožní (abych měl i nějaké rozumné volné místo na osadníky a eventy).

14. Nedávnou změnou byla řemeslná výroba v Kouzelné akademii a s tím spojené výzvy, které se budou neplánovaně objevovat. Co si o této novince myslíš?
Samotná výroba je dobrá myšlenka. Dle mého má ale pár nevýhod pro některé hráče.

První nevýhodou je výroba spojovacího činidla, které se vyrábí v akademii ve stejné frontě, jako kouzla. To narušuje výrobu kouzel pro hráče, kteří stejně jako já vyrábí kouzla nepřetržitě. S touto novinkou, pokud tito hráči chtějí něco vyrábět v řemeslné výrobě, musí čas akademie rozdělit mezi činidla a normální kouzla.

Druhou nevýhodou pro některé hráče je nedostatek fragmentů - ať kvůli tomu, že jsou to relativně novější hráči, anebo z toho důvodu, že si, stejně jako já, všechny nepoužité budovy z inventáře vyházeli. U mne je alespoň výhoda v tom, že mám z turnaje velké množství přebytečných kouzel (ne, to není v rozporu s předcházejícím bodem - kouzla, která mám v přebytku jsou jiná, než to, které vyrábím). Ale i ostatním hráčům ty budovy v inventáři nakonec dojdou, což pro ně může znamenat výrazné omezení řemeslné výroby. Tohle mohou trošku zachránit právě výzvy, doufám, že budou relativně často.

Třetí nevýhodou pak je velké (a rostoucí) množství receptů, které jsou většině hráčů k ničemu a snižují tak frekvenci využití akademie na řemeslnou výrobu, neboť užitečné budovy (pro mne jsou to vojenské budovy) se tam nacházejí mnohem méně často. Tento bod by se dal řešit zkrácením intervalu pro nové recepty.

Také jsem zvědav, jaké další druhy výzev se objeví, zatím jsme měli jenom jeden druh, ale byly nám přislíbeny další druhy.

15. V čom predstavuje pre teba Elvenar patričný potenciál, vďaka ktorému máš motiváciu hrať, napredovať a prípadne preferovať ho pred inými hrami? Ako ti vyhovuje, z hľadiska tvojej osoby, línia hry vyžadujúca tímovú prácu? Otázka od hráče @iDavis
Těch věcí, které mě u Elvenaru drží bude více. Ať už to jsou pravidelné updaty a eventy, díky kterým je pořád co dělat (a bude i poté, co letos dojdu na konec výzkumu), ale také posouvat svou vesnici dále ve výkonu, v turnaji, i v žebříčku.

Mám také ve hře několik cílů, z nichž v blízké době budu mít splněný jenom první (dostat se na "konec hry" - tedy projít celým výzkumem). Poté se můžu věnovat optimalizaci vesnice během čekání na další kapitolu a náročnějším cílům, jako je být první v turnaji (zatím jsem byl nejvýše 4.), a to bez většího narušení mého standardu (tzn. asi bych byl schopen být v turnaji první už teď, ale jen za cenu obětování několika dalších turnajů, to ale není mým cílem).

A konečně žebříčkový cíl, kterým je momentálně dostat se do top 100, a který se bude průběžně posouvat nahoru - celkově mě zajímá, kam až se dokážu dostat s chybějícími prémiovými rozšířeními (je mi jasné, že na úplný vrchol se nedostanu - konkurovat hráčům majícím o 20 rozšíření více se dá dost těžce a tudíž na úplnou top pozici bych se mohl dostat jedině v případě výhry v loterii).

Já, co se týče týmové spolupráce budu asi někde uprostřed mezi krajními možnostmi. Jsem schopen na jedné straně hrát v podstatě solo jen s minimálními interakcemi s ostatními hráči (obchod) - donedávna jsem tak hrál na betě ve svém vlastním jednočlenném společenství, ve kterém jsem si turnajoval na 600 bodů týdně. Na druhé straně nemám problém ani s větší mírou spolupráce, jakou vyžadují turnaje na 10 beden (i když tam to není přímo o spolupráci) nebo dobrodružství společenství (na cz1 býváme pravidelně mezi 11-20. místem, jednou jsme byli 4. (skoro 3.).

Podle mého je poměr a možnosti sólové/týmové hry nastaveno v Elvenaru celkem rozumně. Hru si tak užijí sóloví i týmoví hráči. Nějaké další týmové možnosti pro společenství by hře neuškodily (ale zase bych to s nimi nepřeháněl).
 

Embla

Hlavní moderátor fóra
Elvenar tým
16. Říká se, že každý úspěch začíná chybou. Každé selhání pokud mu nepodlehneme je odrazovým můstkem pro výhru. Jaké chyby bys už neudělal, kdyby bylo možné vrátit čas ve hře? Jaké chyby byly pro tebe ty zlomové? Jaká část hry byla pro tebe nejtěžší? Otázka od hráče @Sycorax
Tady je jednoznačná odpověď - rozhodně bych vynechal všechny nepovinné zvětšení jednotek - mám vyzkoumané první dvě, které jsem vyzkoumal na začátku hry, než jsem začal číst fórum a zjistil, že si tím ubližuji. V té době jsem již měl zničenou počáteční armádu a nebyl jsem schopen na mapě nic vybojovat. Pro každého, kdo na mapě jen vyjednává, zvětšení velikosti jednotek nepřináší nic pozitivního. Celý systém výzkumu zvětšování oddílu a jeho negativního vlivu na vyjednávání by bylo potřeba předělat, ale na druhou stranu se obávám, aby jsme pak ve výsledku na tom nebyli hůře (přinejmenším my, co nepovinné zvětšení oddílu nezkoumáme).

O žádné další věci, kterou bych chtěl vrátit nevím. Do budoucna vidím některá rizika, ale s těmi bych se snad měl vyrovnat dříve, než se naplno projeví.

Například tam patří zmenšování místa na osadníky společně s blížícím se limitem rozšíření z provincií, toto by mělo být vyřešeno zvětšením limitu, který by měl nastat dle mých výpočtů nahoře někdy příští rok. Jelikož už jsem skoro na konci výzkumu, tak by tomu také mohla napomoci optimalizace vesnice (zejména vylepšením divů na konci výzkumu při čekání na novou kapitolu). Takže riziku, že si zmenším místo na osadníky natolik, že je nebudu schopen projet bez bourání části vesnice, by v nejbližší době nemělo hrozit.

Další riziko, které vidím, je velký tlak na produkci semínek. Mám sice větší množství divů, ale většina je jich na levelu 6 a Elvenarské obchodní centrum jich také zatím moc neprodukuje. Toto ještě před postavením T6 hodlám řešit eventovými budovami na semínka z karnevalu, případně redukcí T4 ze dvou na 1, pokud bych neuživil 2 T4,1 T5 a 1 T6 spolu se vším ostatním, co bude vyžadovat semínka. Později se jejich produkce bude zvedat zejména vylepšováním divů na konci výzkumu.

Semínka vidím jako riziková hlavně do budoucna z hlediska turnaje, kdyby se vývojáři rozhodli, že přidají výkup za prošlé zboží, podobně jako když přidali na výkupy orky.
Časem by prošlé zboží teoreticky postupně mohlo nahradit klasické zboží ve výkupech (podobně jako suroviny vytlačily z výkupů mince a kladívka). Limit produkce semínek by pak byl pro výkupy docela zásadní s pravděpodobně velmi negativním vlivem na možnosti výkupu u pokročilých měst. Pokud toto nastane, tak jedinou možností je ještě více se spoléhat v turnajích na boj.

17. Moc ti děkuji za tvůj čas. Chtěl bys něco říct na závěr?
Snad jsem na vás nebyl moc dlouhý. Všem nám přeji, ať se nám hra ještě dlouho líbí a ať nám všem vývojáři nadělují více radosti než starostí.

Kdyby se někdo chtěl ještě na něco zeptat, nebo doplnit některou z otázek, můžeme v rozhovoru pokračovat v diskuzi.
 
Naposledy upraveno:
Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.
Nahoru