1. Jak se jmenuješ, odkud jsi a kolik ti je let?
Vlastním jménem se jmenuji Jakub, je mi 37 a jsem z Orlové.
Orlová je město o velikosti středního okresního města v Ostravské aglomeraci uprostřed trojúhelníku měst Ostrava - Havířov - Karviná.
Z historického jádra našeho města zbývá jen část, která přežila poddolování. Většinu dnešní Orlové tvoří sídliště na kopci postavené v druhé půlce minulého století obklopené rodinnými domky a lesy (tedy mnohdy spíše lesíky - ono jich je tady poměrně dost, ale jsou spíše menší rozlohy, žádné pralesy - za pár minut většinou z nich projdete ven), na mnoha místech okrajová rodinná zástavba plynule přechází v podobnou zástavbu okolních měst a městeček.
Jedna zajímavost na závěr - Orlová je největší sídlo v ČR bez osobní vlakové dopravy (koleje prochází historickou částí města, ale jezdí po nich jen nákladní doprava).
2. Kdy jsi Elvenar objevil a vzpomeneš si, co tě ke hře přitáhlo?
To si pamatuji docela dobře - do hry mě přitáhl bratr se švagrovou, kteří začali hrát řádově 1 - 2 týdny přede mnou.
Já sám jsem začal hrát na přelomu května a června 2017, tedy zhruba v době, kdy výzkum končil půlčíky (když se podívám na archív oznámení tak dokonce pár dnů před jejich příchodem). Celkem mám tedy za sebou 20 měsíců hraní.
Ještě si pamatuji, jak jsem se jich první den ptal, jak to dělají, že jejich manufaktury vypadají líp než ty moje (lv 1). Holt taky jsem byl začátečník, který o hře nic nevěděl.
3. Co rád děláš ve volném čase? Máš nějaké záliby?
Většina mojí zábavy je spojena s počítačem a hrami. Kromě toho také rád čtu (i když se musím přiznat, že poslední dobou četbu knížek trošku zanedbávám).
K počítačovým hrám se vyjádřím ještě níže, teď jen dodám, že u nich vždy mám vypnutou hudbu a ztlumené zvuky - obvykle u nich buď poslouchám hudbu nebo se na něco (film/seriál) koukám.
Kromě nich ještě obvykle jednou týdně máme s bratrem a švagrovou herní den, kdy spolu několik hodin hrajeme deskové a karetní hry - dnes už nejsou jedinými společenskými hrami klasické karty nebo dostihy či monopoly - dnes jsou hry, ve kterých můžete stavět kartičky měst/krajin a získávat za ně body, nebo hry, kde si postavíte vesmírnou loď a pak s ní závodíte, různé hry na hrdiny, dobývací strategie (ať už na Zemi nebo ve vesmíru) a spousta dalších společenských her různé obtížnosti, složitosti, délky hraní i doporučeného minimálního věku (a samozřejmě různé ceny - od levných za několik málo stovek až po ty dražší většinou kolem 2000).
U knížek mám raději delší příběhy než povídky. Povídky mají pro mne hlavní nevýhodu v tom, že než se člověk seznámí s postavami, tak je konec, zatímco u delších románů je s nimi mnohem delší dobu. Obvykle říkávám, že každý pořádný román (nebo knižní série) má alespoň 1000 stránek.
Také preferuji papírové knížky oproti elektronickým. Žánrově pak hlavně fantasy a sci-fi (u filmů pak ještě navíc parodie).
Patří mezi ně například Feistova Midkemijská sága, Tolkienův Pán prstenů, Cookova sága o Černé legii (která bohužel u nás nevyšla celá, zájemci, kteří si ji chtějí přečíst celou, si musí vystačit s anglickými originály - 9 knih, česky vyšly 4), Martinovu Píseň ledu a ohně (knižní předloha pro seriál Hra o trůny), ale také Rowlingové Harryho Pottera nebo Flanaganového Hraničářova učně určené primárně spíše pro mládež. Ze sci-fi pak například O.S. Cardovu knižní sérii o Enderovi (a doplňující sérii o Fazolkovi), jejíž první díl byl i zfilmován (Enderova Hra).
Také bych málem zapomněl na jednu oblast, kterou také čtu - mangu (případně koukám na její anime verze), např. The Promissed Neverland, World Trigger, Naruto/Boruto, My Hero academia, Dragonball.
A také pár komixů:
The Walking Dead (podle kterého je natočen stejnojmenný seriál (byť se v mnoha ohledech od předlohy stále více odchyluje - zejména ohledně postav - většina dnešních hlavních seriálových postav je v komixu mrtvá nebo nikdy neexistovala a naopak).
Nebo trošku z jiného soudku komix Erma, což je o školou povinné holce, která se od svých vrstevníků liší svým původem - zatímco otec je spisovatel hororů, tak její matka je Yokai (pro neznalé Yokai je označení pro japonské nadpřirozené bytosti, duchy a démony), po matce pak má zděděné nadpřirozené schopnosti (např. levitaci, procházení zdí, telekinezi, teleportaci mezi zrcadlovými plochami). Uvedu například jednu legendární hlášku pronesenou na adresu Ermiiných kamarádů během Helloweenského koledování: "Takže si to shrňme. Vy se poflakujete s Ermou, ale máte strach jít koledovat do domu, ve kterém možná straší?". Všem angličtinářům vřele doporučuji.
4. Jaké práci se věnuješ v reálném životě?
Jsem analytik / programátor v jedné ostravské softwarové firmě.
5. Hraješ i jiné hry? Máš raději budovatelské nebo bojovné?
Ano, hraji. Aktuálně kromě Elvenaru hraji pravidelně i Lineage II (i když už ne online) a Minecraft.
Z online her si občas zahraju ještě některé io hry - například LittleBigSnake či Superhex. Dříve jsem hrával i další, včetně otce zakladatele io her - Agara.
Elvenar je první prohlížečová hra po delší odmlce v tomto druhu her. Kdysi jsem jako první webovku hrál Travian a poté ještě několik dalších (kratší dobu než Travian nebo Elvenar).
Poslední dobou dávám přednost spíše budovatelským než bojovým/akčním, ale nějakou slušnou RPG, strategickou nebo akční hrou rozhodně nepohrdnu.
Nepohrdnu ani plošinovkami včetně legend jako jsou Mario nebo Boulder Dash, či jejich modernějšími klony.
Co naopak nehraju nikdy, jsou sportovní hry - mně jako antisportovci přijdou prostě nudné.
6. Co znamená tvá přezdívka ve hře a má pro tebe nějaký význam?
Příznivce koček zklamu - ačkoliv je to jeden z možných výkladů, moje přezdívka nemá s nimi nic společného. Je to vlastně moje druhá přezdívka používaná v online hraní.
První byla převzata z anime/mangy Naruto, konkrétně to bylo "Orochimaru" a začal jsem ji používat v době, kdy Naruto nebyl ještě moc známý. Později, když se už anime stalo známější a po online světě pobíhalo více stejně nebo podobně pojmenovaných postav jsem ji zkrátil na Oro a po letech nakonec vyměnil za tu současnou.
K této výměně došlo při hraní Agara (pro neznalé je to 2D prohlížečová hra, ve které hrajete za kulatou barevnou kouli (kruh) a požíráte drobné částečky na mapě, případně soupeře menší než vy - jelikož menší koule jsou rychlejší, tak je musíte buď dostat strategií nebo jiným trikem - máte k dispozici dělení, kdy se rozdělíte na půlku a tu druhou půlku "vyvrhnete" do určité vzdálenosti velkou rychlostí, což vám umožní pohltit soupeřící koule menší než půl té vaší. Po nějaké době se obě (nebo více, pokud postup opakujete) vaše koule sloučí zase do jedné velké, do té doby se ale sami stáváte snadnějším terčem pro soupeře, jejichž koule jsou větší než ty vaše. A jelikož je to online hra, tak soupeřících koulí na mapě může být docela dost. Tak jako spousta dalších io her i Agar však trpí vysokou zabotěností (většina soupeřů jsou boti - automatičtí hráči) - odtud tedy pochází moje přezdívka Lovec Krys.
Naposledy upraveno: