• Ahoj návštěvníku! Jsi tu nový?
    Na fóru si nejprve musíš založit účet, aby ses mohl zapojovat do různých diskuzí nebo vytvářet svá vlastní témata. Registraci, která ti zabere jenom pár sekund, provedeš ZDE!
  • Nemáš rád sníh? Nevadí, vypnout si ho můžeš zde, stačí kliknout na ikonku křížku:

Vánoce Krolbohula

  • Zakladatel vlákna DeletedUser4275
  • Vytvořeno

DeletedUser4275

Guest
Zimní oslava v Elvenaru je spojena se slunovratem. Koná se na přelomu Sněhovce a Ledna, ale každá rasa ji prožívá jinak.

Lidé se navrací k přírodě a vzpomínají, že jsou původem lovci a je třeba Matce Zemi poděkovat a vzdát holt lesní zvěři. Proto z rána nejkratšího dne zdobí na lesní mýtině záměrně dřevorubci ponechaný stromek. Věší na něj od spolu až po vršek pamlsky pro zvěř. Mrkev, řepu, jablky, hruška, oříšky a kaštany. Pod spodní větve stromku nahrnou plno voňavého sena a okolo stromku nasypou obilí a zrníčka pro ptáky. Na větve pro ptáčky naváží lojové koule a pruhy sádla. Pak v čase poledním vystoupí na nejvyšší kopec v okolí, aby byli co nejblíže slunci zapějí mu chvalozpěv, aby svítilo stále více a déle a potom se se zpěvem vrátí do hodovních síní, kde až do rána u bohatých mís a plných pohárů slaví a předávají si hodně lásky.

Elfové z měst jdou hned za rozbřesku do lesů, kde se potkají se svými lesními bratry a potom společně putují k posvátným stromům, kde vzdávají úctu Praotci Lesa, přinášejí mu dary, zpívají a tancují, pijí víno a projevují si vzájemnou náklonnost.

Trpaslíci v tento den sestupují v procesích do nejhlubších částí dolů až ke kořenům hor. Tam v temnotě na kamenných oltářích přináší dary ze zlata a oceli Velkému Kováři stvořiteli trpaslíků. Pak vystoupí zpět do slavnostních síní, kde se cpou masem, chlemtají pivo, halekají písně o bitvách a o zlatě a jsou všeobecně velice družní.

Víly se o dni slunovratu scházejí u nezamrzajících pramenů posvátných řek a jezer kde na paloucích tančí a prozpěvují k uctění Vodní Bohyně. O vílích slavnostech se mezi lidmi mnoho neví. Říká se, že víly smrti utancují každého nezvaného návštěvníka, ať by byl jakkoli velký či mocný. Včelí jezdkyně přináší k občerstvení medovinu, nektar a pylové bochánky. A prý se se západem slunce z pramenů vykulí vílí trubci a dochází k velkému rojení.

Hobiti pořádají v tento den ledovou zahradní slavnost k uctění Boha Úrody a Plodnosti, na které předvádí nejlepší výpěstky svého zahradnického umění. Pojídají se nejšťavnatější máslové dýně. Nejzajímavější kombinace houbových smaženic. Vybírají nejlahodnější odrůdy ovocných vín a pořádají se soutěže v kouření tabákových směsí. Poté tancují své dupavé bosé tance, hlaholí a provádí věci, při nichž by puritán pukl studem.

Čarodějové se shromažďují v magické citadele v jiné dimenzi k oslavě Pána Všeho Vědění. Tam mohou předvádět svá nejmocnější kouzla bez obav z toho, že by poškodily nebo zničily náš svět. Ve svých schopnostech soutěží, pak dobrým jídlem a pitím oslavují vítěze, zpívají, a až odhodí zábrany učenosti a vážnosti, křepčí a tělesná láska prý jen kvete.

Draci odlétají v nejkratší den na daleký sever do věčně zamrzlých hor, kde uctívají Velkou Matku Draků. Za chrlení plamenů ve složitých leteckých figurách pějí své táhlé ságy v prastaré dračí řeči. Praví se, že pojídají celá stáda polárních kopytníků, která tou dobou táhnou kolem jejich domovských hor a pijí prastaré kořalky, které po celá staletí nechávají zrát v sudech v jeskyních pod horami. Pak se za střemhlavého letu pod polární září páří, aby dali vznik nové dračí generaci.

Orkové, jako národ bojovníků, pořádají v tento den silácké turnaje na zasněžených pláních k uctění Velkého Válečníka. Pak při oslavě vítěze turnaje pojídají pečené voly a pijí jejich orčí glg, silný hustý a pro ostatní národy naprosto nepoživatelný alkoholický nápoj (něco mezi šnečím slizem a odmašťovadlem na motory). Pak řvou jako tlupa splašených paviánu a dupou u toho jako stádo slonů a vydávají to za tanec a zpěv. A nakonec se uchýlí k nejzákladnější tělesnosti.

Goblini, ač se to zdá mnohým v první chvíli podivné, jsou nejúžeji spjati s přírodou, protože se nerozmnožují jako ostatní dvounožci kdykoli, ale mají období říje jako jelení zvěř. Tato doba páření spadá právě na období slunovratu, kdy se goblini shromažďují v teplých bažinách, kde dochází k hromadnému plození. Goblini tvrdí, že tak činí na počest jejich božských tvůrců; Prvotního Páru. Prvních dvou goblinu z nichž prý všichni ostatní pochází. Protože v tomto období neloví ani nevaří, zakopávají goblini již v předstihu kolem bažin hrnce s navařeným jídlem a samozřejmě také džbány s pálenkou. Toto veselé a radostné tření v bahně bez rvaček a hádek, tak typických pro gobliny, je doprovázeno kupodivu velice přitažlivým zpěvem, který láká neznalé do bažin, kde jsou pak nalezeny jejich ohlodané kosti, nebo nejsou nalezeni vůbec.

Když to vezmeme suma sumárum, chovají se všechny rasy vlastně stejně. Vykonají oběť svému bohu, pak se nacpou, opijí, zpívají a tancují a nakonec se miluji.
 

Santerr

Velmistr písma
Tohle je moc pěkně napsané. ;) Původně jsem chtěla psát něco podobného, ale už nemusím. :D
Za mě první místo...
 
Nahoru