DeletedUser1956
Guest
Byl svět, kde žil muž, elf, trpoš a pár víl. Měl se fajn ten lid, byl klid a mír. Rostl svět i lid, zpěv a smích zněl zde i dál. Kvetl kraj, kam až padl zrak. Měst moc, v nich dům a sad, kol nich luk a stád dost, pak dál háj a luž, pár hor a skal i les, v něm hub dost i tůň a zvěř, co k ní jde pít.
Šel čas, a je zde ork a skřet. Hluk a prach, též pach. Zná zle řeč ten ork i skřet. Je strach: jde boj? Je pryč mír? Ví ork a skřet, že svět je všech? Že les a tůň má zvěř a že měst pár má míst dost, kde lze žít? Co dál?
Tu rce muž: Ty, ork a skřet! Uč se řeč. Dám vám pár slov.
Zná již ork i skřet líp řeč. Ví co je klid. Má rád svůj um, svůj důl, svůj dům. Muž a elf jim dá víc slov, aby klid byl dál. Zná víc a víc, ten lid, co byl zlý, jak žít, aby strach byl pryč.
Je rád ten lid – muž, elf, trpoš i pár víl, ví už, že boj je pryč. Byl rej, zněl zpěv a smích, tekl fajn mok a mlsků tu je též dost. Ork i skřet řekl, že je fajn, že lid je chce a má je rád. Šli v rej a zpěv, ten obr ork nesl víl pár a muž se smál. I elf je rád, když zří ten klid.
Šel čas, a je zde ork a skřet. Hluk a prach, též pach. Zná zle řeč ten ork i skřet. Je strach: jde boj? Je pryč mír? Ví ork a skřet, že svět je všech? Že les a tůň má zvěř a že měst pár má míst dost, kde lze žít? Co dál?
Tu rce muž: Ty, ork a skřet! Uč se řeč. Dám vám pár slov.
Zná již ork i skřet líp řeč. Ví co je klid. Má rád svůj um, svůj důl, svůj dům. Muž a elf jim dá víc slov, aby klid byl dál. Zná víc a víc, ten lid, co byl zlý, jak žít, aby strach byl pryč.
Je rád ten lid – muž, elf, trpoš i pár víl, ví už, že boj je pryč. Byl rej, zněl zpěv a smích, tekl fajn mok a mlsků tu je též dost. Ork i skřet řekl, že je fajn, že lid je chce a má je rád. Šli v rej a zpěv, ten obr ork nesl víl pár a muž se smál. I elf je rád, když zří ten klid.